Ratce
(fikus, 21. 11. 2010 1:28)
mildo
(ratka, 20. 11. 2010 19:43)jeeeeee :o) ty jsi jeste nasel stary prispevek.
no mozna, protoze neco jist musime. ale zvirata pak umiraji nasi vinou, kdyby meli pojem casu a vedeli ze musi umrit treba za dva dny tak by trpeli jeste vic.
mela jsem na mysli jeste neco jineho. jesli existuje i jina rise nez hmotna (neviditelna) ze tam taky jedna bytost pozira jinou. vyssi bytosti pohlcuji nizsi. a treba mezi sebou zapasi a ten silnejsi pohlti toho slabsiho, kazda uroven je takhle uzavrena sama do sebe, teda pokud je ve vyvoji. treba ma schopnost vyvoje jen viditelny vesmir a ten neviditelny ne.
ratka-nezabiješ
(milda, 20. 11. 2010 18:12)Petr stanul v krajině,kde byla hojnost zvěře a ryb.Byl hladový.Shúry k němu promluvil hlas:Jdi,zabíjej a jez.Šel tedy a zabíjel.
Není to přesná citace,ale zdá se,že Búh pokládá za hřích pouze zabíjení lidí,ne zvěře atd. pro obživu-
sakra,..
(fikus, 18. 11. 2010 3:02)jakej logickej zádrhel k....? Bůh je ten, který je nad námi všemi a určuje pravidla. Logika je jasná.
Kde je ten zádrhel? Mojžíš hovořil s Bohem za pomocí podobenství a ne osobně. Zjevil se mu kur.. nějakej hořící keř nebo co,.. A tem stejnej Mojžíš provedl utečence z Egypta mořem a dovedl je do země zaslíbené.
Alespon na chvilku zaslíbené.
Tak mne neser s takovými plky.
:-)
Rozhovor s Bohem
(Kaa, 17. 11. 2010 10:54)Vážný logický zádrhel. Je zcela jednoduše možný. Fiktivní rozhovor s Bohem. Proč ne, když bůh sám je fikcí. Lze hovořit se stromy. Samozřejmě fiktivně. Matematicky nemůžeme vyloučit, že strom promluví. Matematicky je to jen velmi málo pravděpodobné.Stejně tak rozhovor s fihí. Možný, ale málo pravděpodobný.
Rozhovor s bohem?
(fikus, 4. 11. 2010 16:49)dle mojí logiky není možný. Podle vývoje nesmí být možný, nebot potom by nastala okamžitá stagnace druhu, který by s Bohem pohovořil. Jsou náboženství, která používá tzv: rozhovor s Bohem jako prostředek k prosazení nového směru pro život a potřebuje pro to váhu autority /Bůh zde představuje nejvyšší autoritu/. Je to vlastně výchovný a regulační prostředek-rozhovor s Bohem. V materialistickém pojetí opakuji: k rozhovoru nesmí dojít, není to možné.
nu,..na Boha Jane
(fikus, 2. 11. 2010 14:55)jsi se také přišel mrknout, ale Satan je lepší co? Nebo ne? Dej do placu nějakou tvoji perličku-myšlenku at se mohu odrazit dále a mít jasno a být o krůček blíž k tvému geniu
Bandy
(Saty, 16. 10. 2010 23:00)
Mnooo, ono to fakt takhle zní blbě, co takhle inteligentní energetické centrum?
Zkus chvíli nemyslet na uzený ryby a nasaď si křídla, uvidíš, že to nebudeš muset žvejkat. Protože otázka vzniku vesmíru a života stále není zodpovězena, možná to zařadíš mezi jednu z možností.
Saty
(Bandy, 16. 10. 2010 13:35)Ty mě schválně popichuješ. Inteligentní energie. Víš že to nerozžvejkám. Ale je pravda, že jinak smýšlíme stejně.
pro Saty
(Tom, 6. 10. 2010 17:20)Líbí se mi tyto stránky, takže určitě se podivám i na další rubriky a vložim příspěvek
pro Bandy
(Saty, 6. 10. 2010 16:42)Možná té bytosti jen přisuzujeme lidskou vlastnost jako je nadutost a sveřepost. Možná to ani bytost není. Je třeba inteligentní energie bytost? Je to něco, co nechápeme a proto tomu odmítáme uvěřit. V tom případě bych zcela rozumně předpokládala, že modlit se a čekat otcovské pohlazení není namístě. Vím že jsi ateista, ale tam někde v koutku je takové malilinkaté...co kdyby...jsi na tom stejně jako já.
pro Toma
(Saty, 6. 10. 2010 16:37)Můj dojem je, že takhle přemýšlí většina lidí, ale jen malá část to řekne na rovinu. Církev se odepsala sama tím, jak se chovala. Zástupci Boha na Zemi, ti, co měli být nejčistší, podali sami důkaz že nevěří v Boha a ani v to co hlásají, protože jak jinak by se mohli dopouštět takových ohavných skutků na dětech?!? Když se shodnem pohledu na Boha, byla bych zvědavá na tvůj názor na jiné otázky v jiných rubrikách.
Tom
(Bandy , 5. 10. 2010 23:28)Ten dodatek k rozhovotu s bohem mě potěšil. Dává jasvšeschopné.ně nauevo, že tak sveřepá a nadutá bytost nebo co to je nemohla stvořit vůbec .nic. Nikoho nemiluje než sebe. Víra v boha je přirozená snaha lidí porozumět světu. Nedostatek znalostí o možnostech dává možnost vytvořit si ve svém myšlení univerzum. Všeznalé a všeschopné. S pravděpodobností blížící se jistote prohlašuji, že Bůh není.
Pro Saty
(Tom, 5. 10. 2010 11:40)Vidím, že pohled na boha máme velice podobný.Stavět svatostánky,odříkt odšenáše a když nepujdete v neděli do kostela bude to hřích, to je až směšné jde vidět, že lidé teď ve 21 stol. začali nad tímto celkem uvažovat a úpadek křesťanství jde znatelně vidět.Lidé si teď často vytvaří vlastní pohled na boha což je lepší, než model který mám křesťanství nutí.
Myslím si, že ani bůh nechce od nás žadný vděk.Chce aby jsme žili tak, jaká je naše nejkrásnější představa a když tak budeme žít tak budeme šťastní a bůh taky.
Já ani nevěřim na "satana" a "čerty" jako největší zlo.Největši zlo si lidé dělaji sami takže tyto nálepky se na ně hodí.
Jsem rád za podobný pohled :-)
pro Toma
(Saty, 4. 10. 2010 12:51)Zajímavý dodatek k rozhovoru. S tou vírou se naprosto shodnem. Moje představa Boha je hodně podobná tvojí představě. Já vnímám Boha jako stvořitele, který nijak nezasahuje do našch životů. Ve tvém rozhovoru jsi něco podobného také naznačil. Miluje nás, ale nic jiného pro nás nedělá. Nechává nás, ať žijeme a umíráme, nechává nás trpět a z ničeho není zarmoucený. Vrátím se k tomu tvému rozhovoru. Pokud by Bůh byl takový, jak jej vidíš, (a já se k tomu přikláním) pak nemá cenu se k němu modlit, nemá cenu stavět mu svatostánky, nemá cenu krom stvoření, mu za co děkovat.
Rozhovor pokračuje
(Tom, 4. 10. 2010 10:44)Nejsem křesťan dokonce, ani jejich zneužívání boha pro jejich vlastní obohacení se mi protiví, ani nepodporuji žádnou jinou církev.Ale věřim v boha,v boha který nepředstavuje žadnou hmotnou věc spiš něco co je vším a všude.
Dovolím si napsat pokračování k rozhovoru člověka s bohem.Budu citovat s jedné knihy.
člověk:Chceš říct, že mě budeš milovat, i když se rozhodnu, že se stanu vrahem?
bůh:O tom jsme už mluvili
člověk: Vím, ale pořád tomu nerozumím
bůh: Nikdo nedělá nic špatného ze svého hlediska.Já vás miluji stále.Nemůžete udělat nic, co by mi zabránilo vás milovat.
člověk:Ale potrestáš nás, že ano?S láskou v srdci nás pošleš do horoucího pekla a budeš zarmoucený,protože jsi to musel udělat.
bůh?Ne.Nikdy nejsem zarmoucený,protože není nic, co bych "musel udělat".Kdo by mě mohl k něčemu domutit?
bandy
(ratka, 13. 7. 2010 17:02)fakt?
ratka
(Bandy, 12. 7. 2010 23:36)Tomu se už nejmíň sto let říká potravinový řetězec. Člověk se cítí být jeho vrcholem
Bandy
(ratka, 11. 7. 2010 14:59)nejen, kdyz jis jabko zabijis budouci jablone :o)) clu zajimavou knihu a to je Evangelium Tomasovo a nejake navazujici rozpravy, ktere byly nalezeny nedavno nekde nevim kde :o)))
a tam je krasna popsane, ze kazda rise (na stejne urovni) se muze obnovovat a menit jen tim ze pozira sama sebe. jedno se stava potravou druheho a furt dokola. Pokud jsemlide a zaradime se do rise hmotne, jelikoz se rodime z tela jako zvirata tak patrime do rise ktera se obnovuje poziranim sama sebe. muzem prezit jen tim ze snime neco z nasi rise, neco ziveho. at obili, list salatu nebo kure. Vsechny tyto hmotne veci jsou zive. zive pozira zive aby se obnovilo.
zajimave. kazda rise se pry takhle pozira. sama sebe.
ratka
(Bandy, 11. 7. 2010 12:59)Pokud je zabíjíš z jiného důvodu než pro obživu, pak jistě.
Kdysi lidi zabíjeli zvířata jako oběť bohům.A to bylo považovo za čin bohulibý.
Tak se rozhodni sama. Jenom si pamatuj, že když rozbiješ vejce, zabíjíš kuře.
zabijeni
(ratka, 8. 7. 2010 14:19)a co zvirata? je zabijeni zvirat smrtelny hrich? a co zabijeni sam sebe (obzerstvim, koureni, tupost a nevedomost) To je taky smrtelny hrich. Hresime dnes a denne vlastni nevedomosti a proto jsem smrtelni.
kdyz prohledneme tak si zachranime zivot :o) zjistime ze jsme se nikdy nenarodili a proto nemuzeme ani umrit.
souhlas
(dark roran, 7. 7. 2010 21:36)s tím textem souhlasím křestansky buh neí dobry ucty jen si hraje na boha mnohem lepši sou ostatni bohove pohansští maj mnoho men ale skoro pořad je myšlena jedna osoba a proč buch kazal aby křestane zabíjely saraceny to nepochopím když zabít je smrtelny hřích
Jene (Bandy, 24. 02. 2010 15:03)
Nejsem krásný ani bohatý. Musím tedy ženám podlejzat. Jinak se k nim nedostanu. A v češtině ? Mohl bys uznat, že na Slováka to není nejhorší.
Bandymu (Jan, 23. 02. 2010 09:40)
Dík.Dobrá lekce...takhle to mělo dohořet.Za tohle chlapský,u tebe nevídaný gesto,ocenil jsem tě bodíkem.Z nezvyku.Cokoli dál je pouze kopání se do řiti.Teď už bych tě radši zase viděl ve staré dobré roli podlejzáka.Ženskejm.V tom si nedosažitelnej.V češtině jo.Tak pojďme zpátky do pohádky.
Vildovi i Klaudii (Bandy, 22. 02. 2010 01:42)
Jako obvykle jsem nepochopen. Asi mi to patří. Nezbývá než postulovat. Jazyk, kterým mluvím ,má svá pravidla. Jazyk, který je Ústavou mé země určen jako jazyk zákonný má svá pravidla. Má také své předepsané písemné znaky a gramatiku.Tak je dodržuji, když hovořím veřejně. U nás v ulici se mluví hanácky a ve vašich ulicích se mluví taky nějak. ale, když si chci psát s lidmi ze všech ulic, měl bych mluvit tak, aby mi rozuměli všichni. A k tomu stačí dodržovat pravidla, která nás odmala učili ve škole. Je tozvláštní, ale mě to připadá zdvořilé.
Jestli milovat nebo mylovat se poznává jinak. Nebo ne ?
Jestli milovat nebo mylovat se poznává jinak. Nebo ne ?
Bandymu (Vilda, 21. 02. 2010 23:10)
Chybka se stane, na tom jsme se nakonec shodli. Netvrdím, že chybka nevadí. Samozřejmě, že vadí. Neměla by být. Pravidla by se měla dodržovat. Já však především vidím člověka. Člověka, který chce něco říci. A snažím se naslouchat tomu, co říká. A to je pro mě důležitější než čeština.
Který člověk miluje více? Který napíše „miluji tě“, nebo ten co napíše „myluji tě“? Podle češtiny nepoznáš. Poznáš podle srdce.
Který člověk miluje více? Který napíše „miluji tě“, nebo ten co napíše „myluji tě“? Podle češtiny nepoznáš. Poznáš podle srdce.
to all (2Klaudie, 21. 02. 2010 11:53)
znáte to připodobnění... Císaři dej co je císařovo a Bohu co jeho jest... takže JÁ na diskuze chodím odpočívat, povídat si a třeba na základě nějaké zajímavé reakce se i vzdělávat, rozšiřovat obzory.
U psaní pro diskuzi, vzkazy na diskuzi, mailíky si dávám pozor, aby tam nebyly chyby, ale přiznávám co napíšu odentruji a už to po sobě nečtu.
Korespondenci píši za účelem vyřízení formalit pracovních, rodinných ve vztahu k úřadům, firmám...
Tuto formální koresponcence si přečtu minimálně jednou, prověřím podtržítka automatické kontroly. Asi to je tím, že formální korespondenci musím mít bez chybičky nejen pravopisné, ale hlavně stylistické, tj. citace, odkazy. Bohužel reakce jsou často na úrovni pár tříd obecních a přiznávám se, někdy těžce přemýšlím nad tím, jestli mám ruce mít, nebo mýt.
A možná je lepší vypadat, že neumím a pak překvapit, než obráceně.... dělat si iluze o chytrosti a přijít na to, že bez pc je skutečnost v háji.
Milý Bože, ještěže k tobě se promlouvá srdcem, nemusí se ti psát žádné dopisy, vzkazy, ani maily...
U psaní pro diskuzi, vzkazy na diskuzi, mailíky si dávám pozor, aby tam nebyly chyby, ale přiznávám co napíšu odentruji a už to po sobě nečtu.
Korespondenci píši za účelem vyřízení formalit pracovních, rodinných ve vztahu k úřadům, firmám...
Tuto formální koresponcence si přečtu minimálně jednou, prověřím podtržítka automatické kontroly. Asi to je tím, že formální korespondenci musím mít bez chybičky nejen pravopisné, ale hlavně stylistické, tj. citace, odkazy. Bohužel reakce jsou často na úrovni pár tříd obecních a přiznávám se, někdy těžce přemýšlím nad tím, jestli mám ruce mít, nebo mýt.
A možná je lepší vypadat, že neumím a pak překvapit, než obráceně.... dělat si iluze o chytrosti a přijít na to, že bez pc je skutečnost v háji.
Milý Bože, ještěže k tobě se promlouvá srdcem, nemusí se ti psát žádné dopisy, vzkazy, ani maily...
2Klaudie i Vilda (Bandy, 19. 02. 2010 23:50)
Naprosto s Vámi souhlasím, že chybka v pravopisu se stane. Nesouhlasím s tím, že nevadí. Někde už jsem psal anekdotu o tom jam se ptala dívka:"Proč pijem?" a mladík ji odpověděl:"Protože rukou je to nuda". A to se zaměnilo jen i za ypsilon. Všimněte si, že když hovoříte s někým, na kom Vám záleží, hlídáte si pečlivě sílu hlasu i intonaci. Proč nevydat stejné úsilí při písemném kontaktu ? Nechce se ? Já vím, že chce. Proto hrozí riziko, že vypadáš jako když neumíš.A končím. Je čas na rozhovor s Bohem.
pro Vilda (2Klaudie, 19. 02. 2010 00:18)
jak praví tyto stránky : "Nic není náhoda" ...
pro 2Klaudie (Vilda, 18. 02. 2010 23:46)
V tom se shodneme, dostávalo se mi denně dost různých textů do ruky, takže vím, že špatně "česky" píšou inženýři, doktoři, manažeři ale i univerzitní profesoři. Přitom to jsou lidé, kteří jsou špičkoví odborníci ve svých oborech. Já sám nejsem žádný odborník na češtinu a mě to občas také pořádně ulétne. Ale to už se jen opakuju. Uzavřeme už tuto kapitolu, přeci jen tato sekce je o něčem jiném.
pro... (2Klaudie, 18. 02. 2010 20:34)
Myslím, že je jedno, jestli někdo píše čárku před každým ale, nebo před každým nebo, jestli odsazuje otazníky, odstavce, ... nebo se mu vloudí překlep, chyba v pravopise a podobně, protože případě, že je to v komentáři článku je dle mého důležitější, co chce pisatel sdělit, jeho myšlenka, jeho argument. Já sama mívám také chyby, přesmyčky a to často, vím to a zamrzí mě, když mě to někdo důrazně vytkne, ale zase si říkám, no tak, nezná tě a tak neví, že jsi honem chtěla napsat svůj názor, že spěcháš honem ještě udělat to a to, nebo že tady chvíli odpočíváš, protože už "to nejde", už potřebný pohyb moc bolí.
Vilda (Bandy, 11. 02. 2010 00:18)
Dík. Dobrá lekce.
pro Vildu (Saty, 09. 02. 2010 00:20)
Je úplně jedno jestli prohodíš jméno s nadpisem, hlavní je, když se pozná od koho a pro koho to je.
V případě té básně chápu tvoje pocity, měla jsem je také když jsem to četla. Odraz minula s přítomným. I když má Ratka pravdu, protože takové věci se dějí, tak ten souběh psaného s přítomnou událostí udiví.
V případě té básně chápu tvoje pocity, měla jsem je také když jsem to četla. Odraz minula s přítomným. I když má Ratka pravdu, protože takové věci se dějí, tak ten souběh psaného s přítomnou událostí udiví.
Dodatek - pro Bandyho (Vilda, 08. 02. 2010 09:20)
Jinak pro tvoji informaci. Před „nebo“ se vždy čárka nepíše. Mrkni například sem: http://www.proofreading.cz/zapomenute-carky-pred-nebo. Stejně tak ne vždy musí být čárka před „ale“. To, že tam musí být VŽDY čárka, je jen takové zjednodušení pro děti na základní škole. Z tohoto omylu mě vyvedla již učitelka na střední škole.
Bandymu (Vilda, 07. 02. 2010 23:20)
Rozhodně zde nechci otevírat diskusi o spisovné češtině, či správné typografii. Jak už jsem psal (jestli jsi to vůbec zaregistroval), já nejsem ten, který píše bez hrubek. A proto také chyby ostatním toleruju. A v tom je dost podstatný rozdíl mezi mnou a tebou.
Nevycházím však z údivu. Jsi korektor a odsazené otazníky jsou v pořádku? Chybějící čárky nevadí? No nazdar! Ty se na jedné straně pozastavuješ nad češtinou druhých, neodpustíš jim jejich prohřešek vůči českému jazyku, ale sobě odpouštíš hned. A omluvou má být nějaká stará knížka pro sekretářky? Omluvou má být maturita v Košicích? Proč? Tomu nerozumím. Člověk, který udělal maturitu v Košicích, nemusí dodržovat pravidla? A jak to funguje v praxi? Pod novinovým článkem je napsáno „omluvte případné chyby, korektor maturoval v Košicích?“ Píšeš tu přeci o nějakých kvalitách. Tohle podle mne není kvalita.
Nevycházím však z údivu. Jsi korektor a odsazené otazníky jsou v pořádku? Chybějící čárky nevadí? No nazdar! Ty se na jedné straně pozastavuješ nad češtinou druhých, neodpustíš jim jejich prohřešek vůči českému jazyku, ale sobě odpouštíš hned. A omluvou má být nějaká stará knížka pro sekretářky? Omluvou má být maturita v Košicích? Proč? Tomu nerozumím. Člověk, který udělal maturitu v Košicích, nemusí dodržovat pravidla? A jak to funguje v praxi? Pod novinovým článkem je napsáno „omluvte případné chyby, korektor maturoval v Košicích?“ Píšeš tu přeci o nějakých kvalitách. Tohle podle mne není kvalita.
Vildovi (Bandy, 07. 02. 2010 00:13)
S těmi otazníky a jinými znaménky na lince je to problém. V učebnici pro sekretářky, nepamatuji z kterého roku nebo je mi stydno ten rok přiznat, jsem se naučil, že tečka a čárka je bezprostředně za posledním znakem. Otazník a výkřičník se má oddělit. Asi ,aby neunikl pozornosti čtenáře. Pak už jsem podobnou učebnici nečetl. Tak mohu mít mezeru. Čárku ve větě umím rozeznat, ale jsou spojky, které čárku nahradí. Vždy se píše čárka před ale, keď, lebo, ktorý, čo, kde. (Promiň, maturoval jsem v Košicích). Ale české nebo neznamená totéž co slovenské lebo. Před nebo se čárka nepíše, že ? A tak, když nevím, čárku vynechám, jako že překlep. Chybějící čárku mi odpustí, za přebývající bych se mohl stydět.A překlep to může být taky.
Ale v zásadě se cítím být v interpunkci dost silný.V některých novinách lokálního významu se tu i tam vyskytuji jako korektor.Kromě toho si dovolím upozornit, že před "ale" se píše čárka vždy. Ale taky mi to tu i tam uteče.
Ale v zásadě se cítím být v interpunkci dost silný.V některých novinách lokálního významu se tu i tam vyskytuji jako korektor.Kromě toho si dovolím upozornit, že před "ale" se píše čárka vždy. Ale taky mi to tu i tam uteče.
Ratce (Vilda, 03. 02. 2010 10:51)
Jj, pravda, netvrdím že to tak je. Byl to jen pocit.
Vilda (ratka, 03. 02. 2010 09:38)
takovych nestesti jsou spousty, nejen u nas nybrz na celem svete. Ted i jindy. Je to soucast kola zivota. nic vyjimecneho. zadne okno. zivot to je.
Pro Saty (Vilda, 02. 02. 2010 21:48)
Hernajs, prohodil jsem jméno s nadpisem... :)
Vilda (Pro Saty, 02. 02. 2010 21:47)
Já jen že to bylo napsáno dva roky před tím neštěstím. Stalo se mi totiž kdysi něco podobného. Samozřejmě to ale může být jen dílo náhody. Na druhou stranu jsou tyto verše trochu jiné, než Poutníček píše. Takže mi to připadá, jako takové malé okno do budoucnosti. Něco podobného o čem psal Hemenex. Silné emocionální napětí, které prorazilo časem nazpátek.
a co kdyz je Buh (ratka, 02. 02. 2010 14:27)
automat? dela jen to co do nej strkame
pro Fikus (Saty, 02. 02. 2010 13:10)
Bůh může všechno a jestliže nemůže, pak není přece všemohoucí. Kdo Boha hledá, nenajde ho. Krishnamurti tvrdí, že Boha nelze nalézt, neexistuje k němu žádná cesta. Hledáme-li Boha, nalézáme jen svůj vlastní obraz.
Nenajdeme pravdu, ale jen výsledek našeho přání.
Tady by se hodil jeden z Murphyho aforismů, který říká, že:
"Věřit, znamená být přesvědčen o něčem, co není pravda".
Nenajdeme pravdu, ale jen výsledek našeho přání.
Tady by se hodil jeden z Murphyho aforismů, který říká, že:
"Věřit, znamená být přesvědčen o něčem, co není pravda".
pro Vildu (Saty, 02. 02. 2010 13:03)
Podívala jsem se na oba odkazy. Při jednom verši Poutníčka opravdu zamarazilo. Jen mi asi něco uniká. Dílo bylo vloženo 08.07.2008 a nijak nepasuje na datum toho neštěstí. Uveřejněno to bylo
30.01.2010.
30.01.2010.
nevím přesně (fikus, 02. 02. 2010 03:28)
ale co když je to tak, že bůh nemůže odpovědět?
Mráz po zádech... (Vilda, 01. 02. 2010 16:10)
mrkněte na datum, kdy bylo vloženo
http://www.epika.epika.cz/index.php?p=dilo&c=18881
porovnejte s:
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zena-mozna-dite-z-balkonu-v-olomouci-vyhodila-a-pak-vyskocila/428118
http://www.epika.epika.cz/index.php?p=dilo&c=18881
porovnejte s:
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zena-mozna-dite-z-balkonu-v-olomouci-vyhodila-a-pak-vyskocila/428118
Achnatovi (Saty, 01. 02. 2010 11:51)
Díky, mám zaplněnou další vědomostní mezeru z těch mnoha co mám.
pro Bandy (Saty, 01. 02. 2010 11:49)
Dvojhlasně s Radkou říkám: Ach jooooo...
pro Vildu (Saty, 01. 02. 2010 11:48)
je úžasný, co jsi napsal (Vilda, 01. 02. 2010 00:33).
Četla jsem to jedním dechem a cítila souhlas s každým tvým slovem. Díky.
Četla jsem to jedním dechem a cítila souhlas s každým tvým slovem. Díky.
Bandy (ratka, 01. 02. 2010 10:22)
ach jo
Vilda (Bandymu, 01. 02. 2010 09:41)
Trápil-li tě tvůj bratr osm let falešnou hrou a zpěvem na banjo, muselo to být strašné. Pochopil jsem a omlouvám se. Přetrpěl jsi peklo na zemi. Máš nárok :)
S tou kritikou je to z mého pohledu takto. Jsou kritici, jejichž kritika je jako pohlazení. Protože jsou opravdoví mistři. Jsou to chirurgové, kteří dovedou odstranit to, co je špatné a zachovat to, co je dobré. V takovém případě smekám klobouk. A to člověka žene dál. Protože si říká - příště to udělám lépe, dokonale a bez těch kritizovaných chyb.
Jsou však tací, kteří kritizují bezhlavě. Jako by byli placení od toho, co nejvíce pošpinit autora. Zadupat ho do země a označit za plevel a špínu společnosti. Takový kritik člověka ubíjí. Nežene mě dál, ale zadupává. A tomu člověku se pak moc těžce vstává. Pak si člověk říká - má to vůbec smysl?
A jedna přátelská rada na závěr. Nejprve jsem myslel, že to bylo uklepnutí, ale koukám, že to děláš pořád - před otazníkem se nikdy nepíše mezera. A také občas používej čárky ve větách. Mně osobně by to nevadilo. (Já sám nasekám také spoustu hrubek). Zajímá mě to, co píšeš, čili obsah. Forma mne nezajímá. Jelikož ale chci, aby ses správně vyvíjel, protože jak píšeš: "Kultura jazyka mé země je pro mne hodnotou, která mi byla dána ode dne zrození", nemůžu to nechat bez povšimnutí a je mou povinností tě na to upozornit.
S tou kritikou je to z mého pohledu takto. Jsou kritici, jejichž kritika je jako pohlazení. Protože jsou opravdoví mistři. Jsou to chirurgové, kteří dovedou odstranit to, co je špatné a zachovat to, co je dobré. V takovém případě smekám klobouk. A to člověka žene dál. Protože si říká - příště to udělám lépe, dokonale a bez těch kritizovaných chyb.
Jsou však tací, kteří kritizují bezhlavě. Jako by byli placení od toho, co nejvíce pošpinit autora. Zadupat ho do země a označit za plevel a špínu společnosti. Takový kritik člověka ubíjí. Nežene mě dál, ale zadupává. A tomu člověku se pak moc těžce vstává. Pak si člověk říká - má to vůbec smysl?
A jedna přátelská rada na závěr. Nejprve jsem myslel, že to bylo uklepnutí, ale koukám, že to děláš pořád - před otazníkem se nikdy nepíše mezera. A také občas používej čárky ve větách. Mně osobně by to nevadilo. (Já sám nasekám také spoustu hrubek). Zajímá mě to, co píšeš, čili obsah. Forma mne nezajímá. Jelikož ale chci, aby ses správně vyvíjel, protože jak píšeš: "Kultura jazyka mé země je pro mne hodnotou, která mi byla dána ode dne zrození", nemůžu to nechat bez povšimnutí a je mou povinností tě na to upozornit.
ratka (Bandy, 01. 02. 2010 03:25)
ratko, ratko.Jak Tě nechtít.
Vildovi (Bandy, 01. 02. 2010 03:18)
Můj bratr, naprosto postrádající hudební sluch se v osmi letech rozhodl hrát na banjo. Dokonale zvládl techniku, prstoklady i taková ty muzikantské fígle.Já poslouchal několik let ty jeho neohrabané pokusy. Bydleli jsme v jednom pokoji a já mu ani v nejmenším nebránil. Přežil jsem to. A on ? Jezdí po vandrech, je hvězdou potlachů a mastí to banjo. On dokonale hraje na dokonale rozladěný nástroj. Zpívá falešně a rytmus mu je cizí. Snažil se nesmírně. Nadšeně a vytrvale. A já jsem slon v porcelánu, když mu sdělím, že je pod tónem. Nebo jsem slon v porcelánu, když mu to nesdělím ? Když Ti velice snaživý a pracovitý kuchař dá na stůl blivajs? Ohodnotíš jeho snahu a nadšení nebo ho požádáš aby si to snědl sám ? Já odsunu talíř a s největší nonšalancí, které jsem schopen řeknu "Tomu nerozumím".Proč mi mají poutníčkové prezentovat to, co nesnáším na místech, která mám rád. Ať mi přijde nalít lahev inkoustu na zeď v obýváku. Ať se mi vykadí v kuchyni. To umím uklidit. To, že ubližuje Vám, se uklidit jen snažím.
Mám rád lidi, když se snaží, když se rvou o své místo naslunci. Jen bych ocenil, kdybych byl já z toho vyloučen. Mám za sebou osm let bratrova bendža. A právě proto ho budu neustále kritizovat. Poutníček netvoří. Copak tady nikdo nevidí, že on podvádí ? Že z několika nepříliš povedených pohádkových knížek opsal souverší, namatlal je do jednoho celku a prezentuje to jako svoje dílo ? Tohleto je váš požadavek. Brát lež jako pravdu i když víte, že je to lež ? A ještě neohrabaná lež. Dobře. Budu slonem v porcelánu. Ale blbcem se mi být nechce.
Nechce se mi diskutovat o tom, kdo určuje nebo kdo má právo určovat Tvůj vkus
Neplatí tady žádné poučky (myslím, že jsem se o nich ani nezmínil). Je to jen na Tobě.
Vietnamci na olomoucké tržnici mi nabízí zboží jako prvotřídní. Chtějí prvotřídní cenu. Já koupím. Ale jen když sleví na polovinu. Domluvíme se , že za sračkové zboží bude sračková cena. To platí o pantoflích na dva měsíce o keckách na tři měsíce o kraťasích na léto. Ale zboží, o kterém tady hovoříme, by mělo být napořád. Proč se tomu neříká výrobek ? Proč je to dílo ? No, nic. Přeji Ti hodně trpělivosti mezi snaživými (že jsou mezi nimi talentovaní poznáš až za dlouho) neohrabanci. Já si raději prohlédnu a poslechnu nebo přečtu ty talentované, zkušené a zralé. Ján Štraser. Dvorní textař mimo jiné Pavla Hamela btw můj spolužák. Jiří Suchý. Mistr slova a prostých rýmů. Žáček. Sice bez myšlenky, ale bez technických chyb a se spoustou skvělých nápadů.
A na závěr. Jestli sám tvoříš a stavíš se ke kritice tak jak píšeš, co tě motivuje k tomu, abys byl lepší. To, že se Ti něco nepovede, bereš jako osobní pohanu ? Nebo Tě hněte, že Ti na to přišli.
Mám rád lidi, když se snaží, když se rvou o své místo naslunci. Jen bych ocenil, kdybych byl já z toho vyloučen. Mám za sebou osm let bratrova bendža. A právě proto ho budu neustále kritizovat. Poutníček netvoří. Copak tady nikdo nevidí, že on podvádí ? Že z několika nepříliš povedených pohádkových knížek opsal souverší, namatlal je do jednoho celku a prezentuje to jako svoje dílo ? Tohleto je váš požadavek. Brát lež jako pravdu i když víte, že je to lež ? A ještě neohrabaná lež. Dobře. Budu slonem v porcelánu. Ale blbcem se mi být nechce.
Nechce se mi diskutovat o tom, kdo určuje nebo kdo má právo určovat Tvůj vkus
Neplatí tady žádné poučky (myslím, že jsem se o nich ani nezmínil). Je to jen na Tobě.
Vietnamci na olomoucké tržnici mi nabízí zboží jako prvotřídní. Chtějí prvotřídní cenu. Já koupím. Ale jen když sleví na polovinu. Domluvíme se , že za sračkové zboží bude sračková cena. To platí o pantoflích na dva měsíce o keckách na tři měsíce o kraťasích na léto. Ale zboží, o kterém tady hovoříme, by mělo být napořád. Proč se tomu neříká výrobek ? Proč je to dílo ? No, nic. Přeji Ti hodně trpělivosti mezi snaživými (že jsou mezi nimi talentovaní poznáš až za dlouho) neohrabanci. Já si raději prohlédnu a poslechnu nebo přečtu ty talentované, zkušené a zralé. Ján Štraser. Dvorní textař mimo jiné Pavla Hamela btw můj spolužák. Jiří Suchý. Mistr slova a prostých rýmů. Žáček. Sice bez myšlenky, ale bez technických chyb a se spoustou skvělých nápadů.
A na závěr. Jestli sám tvoříš a stavíš se ke kritice tak jak píšeš, co tě motivuje k tomu, abys byl lepší. To, že se Ti něco nepovede, bereš jako osobní pohanu ? Nebo Tě hněte, že Ti na to přišli.
všem (Vilda, 01. 02. 2010 00:33)
Když jsem ještě vandroval po zemích českých, potkával jsem jednoho kluka s kytarou. Hrál hrozně a falešně zpíval. Nikdo jsme mu to neměli za zlé. Nikoho ho to neuráželo. Ani ty, co na kytaru hráli první ligu. Chápali to - oni totiž také kdysi dávno začínali. Také jim to nešlo. Místo hanění poradili. Toho kluka jsem potkával často. Až jednou mi někam zmizel z dohledu. Potkal jsem ho až po letech. Byl jsem ohromený – on hrál a zpíval první ligu. Vytrval, nepolevil. Ne nadarmo se říká, talent je jen zlomek, ostatní je dílem píle a vytrvalosti.
Pamatuji na svého učitele malování. Akademický malíř. Stál před čímsi obrazem a všichni jsme čekali, co řekne. Každý jsme cítili, že to není ono, ten obraz se nám zdál nepovedený. On, s grácií mu vlastní, řekl jen „Tomu nerozumím“. Nic víc, jen ta dvě slova. On maloval první ligu, a věděl jak dlouhá je cesta k dokonalosti. Nechtěl hanět. Měl v sobě pokoru. Pokoru před lidským snažením. Byť neohrabaným.
Moje starší dcera zpívá první ligu. Když začala zpívat ta nejmladší, říkal jsem si, tak ta je po mě. Protože v rodině mé ženy zpívají všichni. A dobře. Mě však zpěv tak nějak minul. A měl jsem obavy, že ji také. Zbytečně. Nechali jsme ji. Zpívala ráda, ale falešně. Ne však dlouho. Teď už s přehledem zpívá a drží notu. Nebyl nikdo, kdo by její radost ze zpěvu zadusil hned v počátku.
Mám rád lidi, když se snaží. Mám rád, když se nevzdávají a rvou se se životem. A nevadí mi, když jim to nejde. Neuráží mě to. Mám rád tu počáteční neohrabanost. Mám rád neohrabané verše Poutníčka. Mám rád neohrabaného Bandyho, který jak slon kráčející porcelánem, snaží se bořit to, co jiný vytvořil. Bandyho, kterému vadí, jak jiný se ohání silnými slovy a přitom sám se stejně silnými slovy ohání. A přelétávají mi přes mysl jména těch, které se odborníci na umění snažili zadusit svou kritikou. Jména těch, kteří vytrvali a nepolevili. A kteří dokázali. Renoir, Cézanne, Monet, Rousseau, ale třeba i Bandyho oblíbenec Dalí (mimochodem můj také).
Já sám tvořím. A jsem velice opatrný v kritice ostatních. Vím totiž, jak to bolí. V každém mém díle je velký kus mě. Haní li někdo mé dílo, bytostně se mě to dotýká, haní tím totiž mne. A to je ten důvod, proč tady bráním Poutníčka. Nikdo nemá právo mu diktovat, co se může líbit a co ne. Nikdo nemá právo mu diktovat, kde končí a kde začíná vkus. Ale bohužel se vždy někdo takový najde. Takový, který je svázaný poučkami co se smí a co nesmí. Já mám rád však tvůrčí svobodu. A když mě to popadne, uplácám si klidně sádrového trpaslíka. Není totiž trpaslík jako trpaslík. Leckterý může být větší, než velikán vyhnaný na vrchol slávy dolarovými injekcemi.
Pamatuji na svého učitele malování. Akademický malíř. Stál před čímsi obrazem a všichni jsme čekali, co řekne. Každý jsme cítili, že to není ono, ten obraz se nám zdál nepovedený. On, s grácií mu vlastní, řekl jen „Tomu nerozumím“. Nic víc, jen ta dvě slova. On maloval první ligu, a věděl jak dlouhá je cesta k dokonalosti. Nechtěl hanět. Měl v sobě pokoru. Pokoru před lidským snažením. Byť neohrabaným.
Moje starší dcera zpívá první ligu. Když začala zpívat ta nejmladší, říkal jsem si, tak ta je po mě. Protože v rodině mé ženy zpívají všichni. A dobře. Mě však zpěv tak nějak minul. A měl jsem obavy, že ji také. Zbytečně. Nechali jsme ji. Zpívala ráda, ale falešně. Ne však dlouho. Teď už s přehledem zpívá a drží notu. Nebyl nikdo, kdo by její radost ze zpěvu zadusil hned v počátku.
Mám rád lidi, když se snaží. Mám rád, když se nevzdávají a rvou se se životem. A nevadí mi, když jim to nejde. Neuráží mě to. Mám rád tu počáteční neohrabanost. Mám rád neohrabané verše Poutníčka. Mám rád neohrabaného Bandyho, který jak slon kráčející porcelánem, snaží se bořit to, co jiný vytvořil. Bandyho, kterému vadí, jak jiný se ohání silnými slovy a přitom sám se stejně silnými slovy ohání. A přelétávají mi přes mysl jména těch, které se odborníci na umění snažili zadusit svou kritikou. Jména těch, kteří vytrvali a nepolevili. A kteří dokázali. Renoir, Cézanne, Monet, Rousseau, ale třeba i Bandyho oblíbenec Dalí (mimochodem můj také).
Já sám tvořím. A jsem velice opatrný v kritice ostatních. Vím totiž, jak to bolí. V každém mém díle je velký kus mě. Haní li někdo mé dílo, bytostně se mě to dotýká, haní tím totiž mne. A to je ten důvod, proč tady bráním Poutníčka. Nikdo nemá právo mu diktovat, co se může líbit a co ne. Nikdo nemá právo mu diktovat, kde končí a kde začíná vkus. Ale bohužel se vždy někdo takový najde. Takový, který je svázaný poučkami co se smí a co nesmí. Já mám rád však tvůrčí svobodu. A když mě to popadne, uplácám si klidně sádrového trpaslíka. Není totiž trpaslík jako trpaslík. Leckterý může být větší, než velikán vyhnaný na vrchol slávy dolarovými injekcemi.
Pro Saty (Achnat, 30. 01. 2010 17:39)
Lobotomie (z řečtiny lobos ( mozkový lalok ) tome (řez)) je operativní přetětí nervových vláken spojujících mozkový lalok s ostatními částmi mozku...Následkem lobotomie je změna osobnosti s narušením pohyblivosti a cítění.
pro Jana (Saty, 30. 01. 2010 12:12)
Jane, símtě, co je lobotomik? Já nevím, jestli je to pro Bandyho kladný hodnocení, nebo záporný, i když tuším...
cekala jsem (ratka, 30. 01. 2010 09:40)
Bandy ze se na to chytnes. ale tak trochu i doufala ze tak lehce ne.
Bandymu (Jan, 30. 01. 2010 05:03)
Kultura jazyka mé země je pro mne hodnotou, která mi byla dána ode dne zrození.Tak takhle nějak si představuju tancovat lobotomika...
Tak děti moje (Bandy, 29. 01. 2010 23:09)
To co jsem podnikl nebylo jen tak. Jen jsem se rozhodl ukázat prstem na literární smog. Třídíte odpad a netřídíte to co čtete. Pak si kupte Blesk, Aha taky není nejhorší a pojďte se mnou do diskuse. Kultura jazyka mé země je pro mne hodnotou, která mi byla dána ode dne zrození. Je jen málo toho, čeho si vážím víc. To, že se pro někoho svět vyvýjí, redukuje moji ochotu k diskusi.Já se chci vyvíjet.
Bandymu (Achnat, 25. 01. 2010 11:38)
Společnost se mění.Vyvýjí.Nejednoho nepracně vmasíruje do připravené formičky názorů,bytí.Nejeden si to doživotně není schopen přiznat.Co je Bukowski proti Ahvenjarvimu?Co je sopl světa vůči mému soplu?Každej máme svůj.Kterej neni náš.Jinym možná těžkouchopitelnej."Jak můžeš?Jak můžeš říci,když jsi neprožil?"Tázal se mne nedávno Arnošt."Pravdu máš a jez,nebo mi to vystydne",opáčil jsem a jedl.Dojedli,"a ty,tys prožil Arnošte?",tiše jsem zašeptal."Taky ne,to víš že taky ne Jane...""Jasně,vařej dobře...",poděkovali,zaplatili a odešli.I kdyby pan poutníček mýchal své lektvary z přísad jinými objevených,i kdyby tak činil záměrně aby je pak neumě vpravoval do husích krků kýčem přesyceného obecenstva a větry z nich pak zhlazovaly extravagantní čerokýze bankovních úřednic v souměrné pěšinky vykradačů hrobek,i kdyby skutečně existovala první,druhá,třetí liga,ty snad,pouze v jiné podobě nečiníš to samé...?Do jaké míry je to co prezentuješ jako své,tvé?Do jaké míry cokoli?Má cenu o tom vůbec žvanit?
BAndy (ratka, 24. 01. 2010 11:12)
Poutnicek do nikoho moudra nevalil, a vetsine zde dospelych pritomnych to bylo uplne jedno pise.
Ty delas presne to co kritizujes u nekoho jineho :o))
me je vetsinou uplne sumak co ma kdo za problemy. Ale kdyz tyhle zacne projektovat do druhych, a podsouvat je jinym do bot, tak velice opatrne vyslovim namitku. Jako pratelskou pomoc.
Ty delas presne to co kritizujes u nekoho jineho :o))
me je vetsinou uplne sumak co ma kdo za problemy. Ale kdyz tyhle zacne projektovat do druhych, a podsouvat je jinym do bot, tak velice opatrne vyslovim namitku. Jako pratelskou pomoc.
Bandymu (Vilda, 24. 01. 2010 01:43)
Já "ligu" rozlišuji. Baví-li tě dělat bububu na dětičky, tak to není můj styl. Rád se porovnávám se soupeřem mi rovným. Slovo se snažím zasít na půdu, která se mi zdá úrodná. Bohužel, ne vždy se trefím :)
Bandymu (Vilda, 24. 01. 2010 01:43)
Já "ligu" rozlišuji. Baví-li tě dělat bububu na dětičky, tak to není můj styl. Rád se porovnávám se soupeřem mi rovným. Slovo se snažím zasít na půdu, která se mi zdá úrodná. Bohužel, ne vždy se trefím :)
Vildovi (Bandy, 24. 01. 2010 00:57)
Má kritika poutnička byla to nejlepší co jsem o tom mohl sdělit. Správné slovo je sračka.. V jakékoliv lize.
A jestli jde o peníze, pak stejně jako já o peníze stojíš.
Poutníček nehraje, on podvádí on kurví pravidla. On dětské říkanky sesype do pytlíku a prezentuje jako svoje já.A to si ještě nevybírá moc dobře.
Poslouchal jsem vyprávění pana Horníčka, jak na nějakém zuájezdě byli s panem Sovákem čslem v programu, kde účinkoval jistý loutkoherec a valil do děcek moudra ve stylu poutníčka. Pana Sováka to vytočilo a rozhodl se, že nejlepší plán by byl natřít onomu pánovi před spaním vousy smolou a smotat je do špičky.- Jak usne, pak na něj zařvat. On se lekne a tou špičatou bradou se probodne. Plán dobrej, jen jediný pan Sovák přistoupil k realizaci. Mám pocit, že s poutníčkem by nenaložil jinak.
To je můj myšlenkový pocit. Chceš-li z t toho hovna technické rozpitvání, ozvi se.
A jestli jde o peníze, pak stejně jako já o peníze stojíš.
Poutníček nehraje, on podvádí on kurví pravidla. On dětské říkanky sesype do pytlíku a prezentuje jako svoje já.A to si ještě nevybírá moc dobře.
Poslouchal jsem vyprávění pana Horníčka, jak na nějakém zuájezdě byli s panem Sovákem čslem v programu, kde účinkoval jistý loutkoherec a valil do děcek moudra ve stylu poutníčka. Pana Sováka to vytočilo a rozhodl se, že nejlepší plán by byl natřít onomu pánovi před spaním vousy smolou a smotat je do špičky.- Jak usne, pak na něj zařvat. On se lekne a tou špičatou bradou se probodne. Plán dobrej, jen jediný pan Sovák přistoupil k realizaci. Mám pocit, že s poutníčkem by nenaložil jinak.
To je můj myšlenkový pocit. Chceš-li z t toho hovna technické rozpitvání, ozvi se.
Bandymu (Vilda, 22. 01. 2010 09:01)
Ač to vypadá velice rozumně, tak se mi to zdá, mírně řečeno, trochu odtržené od reality. Ve dnešní době, co se týče umění, rozhodují především peníze. A za to nemůžu ani já, ani Ratka, ani Saty, ani Poutníček.
Dle mého pláčeš na špatném hrobě. Kritiku, kterou jsi počastoval Poutníčka byses mohl ohánět v "první lize", na výstavách, přednáškách, někde tam, kde by to možná mělo smysl. A moc by mě zajímalo, jak by jsi tam dopadl.
Poutínček hraje "třetí ligu", nic neprodává, necpe se do literárních výšin, dělá to pro svoji radost. Já si jeho dílo nekoupil, takže i kdyby se mi nelíbilo, nechává mě to ledově klidným. Já to neplatím, já se na to nemusím dívat, nemusím to číst. Takže tvé "svaté rozhořčení" je dle mého nemístné. Je to stejné, jako by jsi vlítnul na dětské pískoviště, rozkopal tam dětem bábovičky a ještě si k tomu přizval statika, abys měl posudek, že ty děti staví velice nebezpečné bábovičky.
Hodně štěstí v tvé "svaté válce" a dej si pozor, abys v tom "nadšení" náhodou neupálil někoho nevinného. Stejně tak, jako to dělala církev.
Dle mého pláčeš na špatném hrobě. Kritiku, kterou jsi počastoval Poutníčka byses mohl ohánět v "první lize", na výstavách, přednáškách, někde tam, kde by to možná mělo smysl. A moc by mě zajímalo, jak by jsi tam dopadl.
Poutínček hraje "třetí ligu", nic neprodává, necpe se do literárních výšin, dělá to pro svoji radost. Já si jeho dílo nekoupil, takže i kdyby se mi nelíbilo, nechává mě to ledově klidným. Já to neplatím, já se na to nemusím dívat, nemusím to číst. Takže tvé "svaté rozhořčení" je dle mého nemístné. Je to stejné, jako by jsi vlítnul na dětské pískoviště, rozkopal tam dětem bábovičky a ještě si k tomu přizval statika, abys měl posudek, že ty děti staví velice nebezpečné bábovičky.
Hodně štěstí v tvé "svaté válce" a dej si pozor, abys v tom "nadšení" náhodou neupálil někoho nevinného. Stejně tak, jako to dělala církev.
Saty (Bandy, 21. 01. 2010 22:08)
Položila sis otázku prož jsou někteří básníci uznávaní jiný méně ? Proč je jeden malíř slavný a druhý méně ? Že by to určil někdo vysoko postavený ? Že by se sešla odborná komise ? Proč má Gott i sedmdesáti vyprodané koncerty a 35 slavíků. Má někde protekci ? Kdepak. Ti lidé jsou prostě dobří a svým talentem a pílí dokázali vnést do našich životů něco jiného. Je jen zákonité, že stejně slavní by chtěli být i ti méně nadaní. A tak ty velké napodobují. Je taky zřejmé, že ti co znají mistry rozeznají co je napodobenina. Plagiát. A poznají taky ty, kteří neumí ani napodobovat. Tak jako není nesnadné rozeznat falešný zpěv, tak stejně těžké je rozeznat mazaninu od skutečného obrazu. I slátaninu slov od básničky. Podstatou umění je totiž jednota obsahu a formy. Prázdná je forma bez obsahu. A stěží sdělíš obsah, když mu nedáš formu. Je zbytečné kázat hluchým a naslouchat němým.
A to nemá nic společného s tím jestli se mi líbí, či nelíbí Picasso. To je jedno. On je Mistr. Přinesl něco nového. (Já raději Dalího). Není jedno jestli se mi líbí trpaslík v zahradě.Ty prefabrikované figurky mají s uměním asi tolik společného jako pivní půllitry nad výčepem.
A to nemá nic společného s tím jestli se mi líbí, či nelíbí Picasso. To je jedno. On je Mistr. Přinesl něco nového. (Já raději Dalího). Není jedno jestli se mi líbí trpaslík v zahradě.Ty prefabrikované figurky mají s uměním asi tolik společného jako pivní půllitry nad výčepem.
mozna se odklanime od (ratka, 21. 01. 2010 10:33)
hlavniho tematu. porad mluvime dokola a nedotkneme se jadra.
Co muze lidi (zejmena ty mlade) vnitrne uspokojit? Co da jejich zivotu aktivni naboj, co jim muzeme (my stari) nabidnout aby je to tesilo? Aby si svuj zivot uzivali nejak tvurcim zpusobem a nebehali bezprizorne po ulicich?
co vlastne clovek muze od zivota ocekavat? cim ho naplnit a by mu ziti prislo smysluplne. ABy byl rad ze zije, aby si to uzival..
Co muze lidi (zejmena ty mlade) vnitrne uspokojit? Co da jejich zivotu aktivni naboj, co jim muzeme (my stari) nabidnout aby je to tesilo? Aby si svuj zivot uzivali nejak tvurcim zpusobem a nebehali bezprizorne po ulicich?
co vlastne clovek muze od zivota ocekavat? cim ho naplnit a by mu ziti prislo smysluplne. ABy byl rad ze zije, aby si to uzival..
umeni (ratka, 21. 01. 2010 09:54)
ma svuj smysl jen pro jeho tvurce ktery se v nem otiskl. Vsichni ostatni jsou (vetsinou) jen tupi pozorovatele, nosici vody. cumilove kteri bud chvali nebo hani.
jen ten kdo tvori dilo vnasi svuj vnitrni svet do sveho dila. On je ve spojeni, on vytvari.
A tak pokut rekneme ze rozumime umeleckemu dilu tak mama dve moznosti.
Bud rozumime jejich umelecke hodnote, jsme obchodnici a umime dilo ocenit. vime kolik stoji.
Nebo se dokazeme napojit na tvurce, vstoupit do nej a pres nej do dila. nechat se nim unaset. KOlik lidi to dokaze? Minimum. Vetsinou je treba na to mit nadani empatie aby clovek dokazal vstoupit do tvurce a obrazu. Zopakovat tvurci pocin znovu.
Jen tak ocumovat umi kdekdo. A dilo se stava jen kusem veci. Kazdy si rekne svuj pohled ale neni to nic. nema to zadny smysl. Obavam se ze takhle ocumuje dila vetsina lidi. A pak je chvali jak je dila oslovili. udelaji si carku. je to snobismus jak rika SAty.
Je lepsi rict, ze tohle a tohle se mi libi a tohle se mi nelibi. A nelze rict tohle je umeni a tohle ne. Protoze 99% i vice lidi o tom nema ani tuseni. Co je na tom umeleckeho :o)) je to pro ne jen hezka vec. A hezkou vec lze dne udelat i na stroji ci pocitaci. muze to byt obycejna napodobenina. treba napodobenina prirodniho dila
jen ten kdo tvori dilo vnasi svuj vnitrni svet do sveho dila. On je ve spojeni, on vytvari.
A tak pokut rekneme ze rozumime umeleckemu dilu tak mama dve moznosti.
Bud rozumime jejich umelecke hodnote, jsme obchodnici a umime dilo ocenit. vime kolik stoji.
Nebo se dokazeme napojit na tvurce, vstoupit do nej a pres nej do dila. nechat se nim unaset. KOlik lidi to dokaze? Minimum. Vetsinou je treba na to mit nadani empatie aby clovek dokazal vstoupit do tvurce a obrazu. Zopakovat tvurci pocin znovu.
Jen tak ocumovat umi kdekdo. A dilo se stava jen kusem veci. Kazdy si rekne svuj pohled ale neni to nic. nema to zadny smysl. Obavam se ze takhle ocumuje dila vetsina lidi. A pak je chvali jak je dila oslovili. udelaji si carku. je to snobismus jak rika SAty.
Je lepsi rict, ze tohle a tohle se mi libi a tohle se mi nelibi. A nelze rict tohle je umeni a tohle ne. Protoze 99% i vice lidi o tom nema ani tuseni. Co je na tom umeleckeho :o)) je to pro ne jen hezka vec. A hezkou vec lze dne udelat i na stroji ci pocitaci. muze to byt obycejna napodobenina. treba napodobenina prirodniho dila
pro Bandy (Saty, 21. 01. 2010 09:20)
Chytáš se extrémů tato. Budu mluvit za sebe. Samozřejmě že se mi líbí krásné
básně uznávaných básníků...některé.
Stejně tak je to s obrazy. U některých výtvorů "slavných" umělců zase nechápu.
Je to zavedené jaksi divně. Cokoliv vytvoří člověk který se dostane na výsluní,
je to skvělé, i když je to třeba paskvil, hlavně že to má slavný podpis.
Jindy mě prostý obrázek "někoho" chytne za srdce, ale ouha,
když to přiznám, dostanu sprďana a poučení o mým nevkusu. Proč? Protože
ten obrázek nemá punc, báseň není od význačného básníka, nebo prostě proto
že se dotyčnému nelíbí. Mohli bysme takhle pokračovat dál, třeba jaká barva
je dobrá podle tebe a která není, jaký nábytek je podle koho z nás dobrý
a který ne, ale asi bysme se opět neshodli, protože mně se líbí fialová barva
a rustikál nábytek. Tobě určitě něco jiného a opět bych byla za obhájce nevkusu.
Občas kouřím, ale nekradu a tam, kde to sedne, tak se mi dokonce líbí i trpaslíci v zahradě!!!.
básně uznávaných básníků...některé.
Stejně tak je to s obrazy. U některých výtvorů "slavných" umělců zase nechápu.
Je to zavedené jaksi divně. Cokoliv vytvoří člověk který se dostane na výsluní,
je to skvělé, i když je to třeba paskvil, hlavně že to má slavný podpis.
Jindy mě prostý obrázek "někoho" chytne za srdce, ale ouha,
když to přiznám, dostanu sprďana a poučení o mým nevkusu. Proč? Protože
ten obrázek nemá punc, báseň není od význačného básníka, nebo prostě proto
že se dotyčnému nelíbí. Mohli bysme takhle pokračovat dál, třeba jaká barva
je dobrá podle tebe a která není, jaký nábytek je podle koho z nás dobrý
a který ne, ale asi bysme se opět neshodli, protože mně se líbí fialová barva
a rustikál nábytek. Tobě určitě něco jiného a opět bych byla za obhájce nevkusu.
Občas kouřím, ale nekradu a tam, kde to sedne, tak se mi dokonce líbí i trpaslíci v zahradě!!!.
ja mam rada vsecky (ratka, 21. 01. 2010 08:26)
mozna prave proto ze mi rodice byli ucitele, otec umelec, uzitel estetiky a teorie umeni. Od deststvi jem byla perovana v estetickem pohledu. Nemyslim si ze je to jedinymozny pristup k zivotu. Vim ze jsou rodice ruzni. Muj syn ma kamarada, ktery nema otce a maminka mu utekla jeste kdyz byl dite. Je uplne sam, sice bydli u tety ale ta ma vlastni deti. Je mi ho moc lito. Mam ho rada a nemuzu mu pomoci. Jeho matku mu neanhradimnikdy a vidim jak strada. Uvnitr, citove.
Prestoho mam moc rada. Milovane deti to maji jednodussi. nemilovane to maji moc tezke. Nei duvode je nemit rad protoze je rodice zanedbavaji (nebo zadne nemaji) nebo dokonce mit rad jen ty chytre.
To mi Bandy u tebe nesedi. To je nejaka provokacka, ne?
Prestoho mam moc rada. Milovane deti to maji jednodussi. nemilovane to maji moc tezke. Nei duvode je nemit rad protoze je rodice zanedbavaji (nebo zadne nemaji) nebo dokonce mit rad jen ty chytre.
To mi Bandy u tebe nesedi. To je nejaka provokacka, ne?
ratka (Bandy , 21. 01. 2010 01:12)
Sypeš nás rodiče do jednoho pytle. Moji rodiče mě od mala vodili na místa, kde se dalo krásno předpokládat. Do galerií, do kostelů, na krásná místa v přírodě. A já se ke svým dětem nechovám jinak. Zavedu je i na pouť, ale nechám je porovnávat, který obrázek je jaký. Přečtu jim básničky. Mají svoje, ale srovnávají už samotné. Odmalička. A stejně jako znalost písma považuji za velmi podstatnou součást výchovy i znalost kulturního dědictví lidstva. Jak jinak se odliším od těch méně civilizovaných.
Máš ráda mladé lidi takové, jací jsou. Tedyi ty co v šesti letech kouří, co v jedenácti kradou, bezcílně se potulující tlupy dětí etnických menšin ? I oni jsou chytří. Ale svým způsobem. A ten mi neimponuje. Já mám rád ty chytré, které rodiče nezanedbávají.
Máš ráda mladé lidi takové, jací jsou. Tedyi ty co v šesti letech kouří, co v jedenácti kradou, bezcílně se potulující tlupy dětí etnických menšin ? I oni jsou chytří. Ale svým způsobem. A ten mi neimponuje. Já mám rád ty chytré, které rodiče nezanedbávají.
BAndy (ratka, 19. 01. 2010 09:27)
Deti jsou bohuzel odrazem jejich rodicu. A me neprijde ze nase generace byla nejakou extra vyznavackou krasna. Dokonce i tu prirodu jsme meli sprasenou az hruza.
naopak si myslim, ze nase deti jsou podstatne dal nez jsme byli my a ja je nemam co naucit. Muzu je milovat ale nemuzu je naucit nic vic. Protoze ony jsou uz davno nekde jinde.
Prijde mi to naivni si myslet, ze my vime vic nez nase decka. Ze sprejeri sprejuji a basnickari basnikuji svoje dilka protoze neznaji Michelangela. Naopak oni jsou chytri az az. Oni se prece bouri proti prazdnote jejich otcu a lepivosti jejich matek. jejich rodice jim nemaji co dat. Oni se bouri proti jejich proklamacim, zkostnatelosti, falesnosti a malomestactvi.
proto sprejuji a pisi ty svoje basnicky. A ja mam mlade lidi rada takove jaci jsou. A vim, ze jendou budou jako ja nebo jako ty. Vic nebo min usedli a zaprkli. dedove vsevedove sedici na prdeli a rozdavajici prazdna moudra.
naopak si myslim, ze nase deti jsou podstatne dal nez jsme byli my a ja je nemam co naucit. Muzu je milovat ale nemuzu je naucit nic vic. Protoze ony jsou uz davno nekde jinde.
Prijde mi to naivni si myslet, ze my vime vic nez nase decka. Ze sprejeri sprejuji a basnickari basnikuji svoje dilka protoze neznaji Michelangela. Naopak oni jsou chytri az az. Oni se prece bouri proti prazdnote jejich otcu a lepivosti jejich matek. jejich rodice jim nemaji co dat. Oni se bouri proti jejich proklamacim, zkostnatelosti, falesnosti a malomestactvi.
proto sprejuji a pisi ty svoje basnicky. A ja mam mlade lidi rada takove jaci jsou. A vim, ze jendou budou jako ja nebo jako ty. Vic nebo min usedli a zaprkli. dedove vsevedove sedici na prdeli a rozdavajici prazdna moudra.
Saty (Bandy, 19. 01. 2010 01:13)
To není o toleranci. A když tak jen o nadměrné toleranci k nevkusu. To co bylo šmejdem kdysi, šmejdem zůstane.Nikdy bych asi neměl říkat, že nesnáším dechovku. Nesnáším jen slaboduché melodie a texty bez nápadu. Nešel bych na promenádní koncert, ale to může být hudba, kterou jsem ochoten tolerovat. Folk jsou taky vlastně lidovky a jak je mám rád. Ale když slyším jak do lesíčka na čekanou utíkám jak nejdál můžu. Promiň jestli se Tě dotknu. Vallejo. Velmi dobrá kompozice jenom nepůvodní. Za tím stojí Michelangelo, Da Vinci, Rafael a jiní. Přitom je to špičkově řemeslně odvedená práce. Ale stále si musím říkat, že ty barvy jak jsou skládány jsem už někde viděl. Obrázky zaujmou na první pohled. Na druhý už míň.Ne, nejsem zapšklý vyznavač něčeho. Jen cítím věci, které jsou krásné na rozdíl od těch, které se krásně tváří. Ne, není vzorec, který by určoval, co ano a co už ne. Ten má každý v sobě. Ale jeho hranice se posunuje s množstvem poznaného toho krásného.
ratka (Bandy, 19. 01. 2010 00:52)
Sprejeři dál budou prasit kdeco, zas se budou hrát debilní písničky. Já jen chci, aby naše děti poznali, že to je šunt. Aby si uměli vybrat,co číst a kdy vypnout rádio. Nevypouštět smrady z komínů, nelít odpady do řek se už začínáme učit.Tak udělejme další krok.
pro Bandy (Saty, 16. 01. 2010 13:40)
Kde je ten vzorec, který určuje, čemu se máme obdivovat, čemu kalnět, co poslouchat a co číst? Kde je vzorec co máme zatratit, odhodit, nečíst? Každý jsme přece jiný. Mě se například z duše protiví dechovka a lidovky, při vážné hudbě někdy trpím a proto se tomu radši vyhýbám, ale nekritizuji lidi, kterým se to líbí. Poslouchám hard rock, metall, soul, hip hop i popík a vím že trpí zase ti kolem mne, přesto mne tolerují a toho si cením. Stejné je to s obrazy. Nikdo by mne nedonutil, abych si doma pověsila Picassa, nemám ráda modernu, přesto je mi jedno, co si kdo doma dá na zeď. Časy se mění a to co bylo jako nevkusné před padesáti lety, bude možná za čas vynášeno jako nový módní styl a to co je teď v kurzu bude zatracováno jako nevkus a bude se to hromadně vyhazovat z bytů, aby se hromadně nakupovalo nové. Prostě lidi jsou takoví, že se řídí módni ikonou a podle ní mění svoje názory. (to se nemusí týkat jen módy). Jestli se zamyslíš a najdeš v sobě kousek tolerance a citu, zjistíš, že výsměchem a podceňováním nic nezískáš. Myslím si, že to obojí v sobě najdeš.
oprava (ratka, 16. 01. 2010 13:24)
bamdy na bandy :o)
Bamdy :o)) (ratka, 16. 01. 2010 13:23)
dej si co ti chutna prece.
Chces zachranit svet? TAkhle?
ja zpochybnuju tu metodu. zda si mi byti k nicemu. Ale treba tve kouzlo osobnosti ucinkuje. A po tvem zasahu sprejeri jiz nesperjuji, ani nezerou hamburgry, dokonce ani debilni pisnicky nebudou hrat.
Treba jo. Treba to fakt zvladnes.
Chces zachranit svet? TAkhle?
ja zpochybnuju tu metodu. zda si mi byti k nicemu. Ale treba tve kouzlo osobnosti ucinkuje. A po tvem zasahu sprejeri jiz nesperjuji, ani nezerou hamburgry, dokonce ani debilni pisnicky nebudou hrat.
Treba jo. Treba to fakt zvladnes.
ratka (Bandy, 16. 01. 2010 01:30)
zřejmě jsem tě poněkud přecenil. Přesto s Tebou rád pohovořím.
No a k tomuto ožehavému tématu, kde já jsem ten, který má nastavit hřbet. Neučiním tak. Stejně jako jedovatý kouř z komínů, stejně jako nadměrný hluk je škodlivý tlak na životní prostředí ze strany neumětelů a obchodníků s vkusem. Vadí vám sprejeři, vadí vám hulákající opilci a nevadí vám nesmírně tupá písnička z rádia,něco, co někdo prezentuje jako báseň. Nesmírně debilní článek v novinách, noviny, ve kterých jsou jen debilní články. Je tak nesnadné rozeznat, co kazí vzduch? Co vytváří podivnou atmosféru pro výchovu našich dětí ? Kdo obchoduje s nevkusem neprodejným před padesáti lety ? A jste ochotni se poprat s obchodníky co vám prodali falešné značkové zboží ? Umělecký falzifikát nevadí. Jen mít origoš kecky. Nebo je to jinak ? Nebráním se. Jen Vám radím. Ostatní je na Vás. Dejte si klidně přepečený hamburger s hranolky jako kamínky. Já raději na dobrou svíčkovou
No a k tomuto ožehavému tématu, kde já jsem ten, který má nastavit hřbet. Neučiním tak. Stejně jako jedovatý kouř z komínů, stejně jako nadměrný hluk je škodlivý tlak na životní prostředí ze strany neumětelů a obchodníků s vkusem. Vadí vám sprejeři, vadí vám hulákající opilci a nevadí vám nesmírně tupá písnička z rádia,něco, co někdo prezentuje jako báseň. Nesmírně debilní článek v novinách, noviny, ve kterých jsou jen debilní články. Je tak nesnadné rozeznat, co kazí vzduch? Co vytváří podivnou atmosféru pro výchovu našich dětí ? Kdo obchoduje s nevkusem neprodejným před padesáti lety ? A jste ochotni se poprat s obchodníky co vám prodali falešné značkové zboží ? Umělecký falzifikát nevadí. Jen mít origoš kecky. Nebo je to jinak ? Nebráním se. Jen Vám radím. Ostatní je na Vás. Dejte si klidně přepečený hamburger s hranolky jako kamínky. Já raději na dobrou svíčkovou
vlastni vzorce (ratka, 15. 01. 2010 12:11)
mame urcite presvedceni, struktura, vzorec v nasi hlave ktery se pokousime sirit dal.
Kdyz si neco myslim ja tak chceme at si to mysli taky ti druzi. A tak clovek zkousi ty svoje vzorce furt strkat dal. Hleda argumenty, zve si odborniky jen aby presvedcil ty druhe o svych vzorcich.
Pritom ma kazdy svoje vzorce :o))
jak Vilda rika.
Kdyz si neco myslim ja tak chceme at si to mysli taky ti druzi. A tak clovek zkousi ty svoje vzorce furt strkat dal. Hleda argumenty, zve si odborniky jen aby presvedcil ty druhe o svych vzorcich.
Pritom ma kazdy svoje vzorce :o))
jak Vilda rika.
Všem (Vilda, 14. 01. 2010 19:12)
Kdysi jsme zde, na tomto webu, diskutovali o svobodě. Myslím, že jednou ze svobod je i to, sám si rozhodnout, co se mi líbí a co ne. Jak jsem již psal Poutníčkovi „zběžně jsem prolistoval tvůj web a zatím to, co jsem viděl, mne oslovilo“. A za tím si stojím. Já sám si totiž rozhoduju, co se mi líbí a co ne. A to právě proto, že na mě z televize pořád křičí reklama a snaží se mi vnutit něco, co nechci. Právě proto, že kolem sebe všude vidím plastové unifikované krabice. Právě proto, že vše kolem je vše strojově hladké, přesné, že všechny panelové zdi jsou rovné a lidé v tom všem chodí oblečení do stejných módních rób a doplňků. Kdepak, neodsuzuju to. Je toho ale příliš. A proto miluju hrubě ohoblovaná prkna, na kterých je vidět, jak je lidská ruka hoblovala, proto mám rád hrubě nahozené zdi, protože z nich jde cítit lidská práce. Mám rád, když mi dcerka donese obrázek, kde je zpitvořená postava člověka, miluju její desetinohé kočky, koně s pěti očima – protože z toho cítím právě tu svobodu, která říká – no a co, moje kočka má deset nohou a mě se to tak líbí. V práci kolem mne všichni mluví spisovně, korektně a já proto miluju hospodské hrubé řeči. Přitom mi nevadí ani jedno, ani druhé. Jen jsem toho uhlazeného, krásného, korektního přesycený.
Prohlédl jsem si web Poutníčka a líbilo se mi tam. Právě ta neotesanost, právě ta neohrabanost, právě ta upřímnost. A co nejvíce – ta snaha říci co chtěl. Neříkal jsem, že je to dokonalé, že je to na Nobelovu cenu. Ale líbilo se mi to. A moc. To je moje právo, moje svoboda. Stejně tak právo Bandyho je, říci, že se mu to nelíbilo. Ale tím to podle mě mělo skončit. Je zbytečné si zvát odborníky. Na co? Když je můj názor pevný, nemusím si k tomu brát žádnou autoritu.
Prohlédl jsem si web Poutníčka a líbilo se mi tam. Právě ta neotesanost, právě ta neohrabanost, právě ta upřímnost. A co nejvíce – ta snaha říci co chtěl. Neříkal jsem, že je to dokonalé, že je to na Nobelovu cenu. Ale líbilo se mi to. A moc. To je moje právo, moje svoboda. Stejně tak právo Bandyho je, říci, že se mu to nelíbilo. Ale tím to podle mě mělo skončit. Je zbytečné si zvát odborníky. Na co? Když je můj názor pevný, nemusím si k tomu brát žádnou autoritu.
Bandy (ratka, 14. 01. 2010 08:40)
chci tim rict, ze nabadani k moudrosti zadnou moudrosti neni. je to jen prazdne tlachani a nevede k zadnemu vysledku.
Bandy (ratka, 14. 01. 2010 08:40)
chci tim rict, ze nabadani k moudrosti zadnou moudrosti neni. je to jen prazdne tlachani a nevede k zadnemu vysledku.
Bandy (ratka, 14. 01. 2010 08:11)
svet se te nebude ptat co chces ty! Svetu je to uplne sumafuk.
Ty muzes poskakovat a stekat jako civava a furt nic :o)))
Dokonce muzes na vsecky pokrikovat at jsou moudri, na me deti a sve deti a furt nic :o))
Protoze to co tady pokrikujes je jen pachnouci prd.
nema to zadnou hodnotu.
TEda v mych odbornych ocich je to uplne k nicemu :o))
Mel by ses snazit vic. Tak trochu vic kreativit by to chtelo
Ty muzes poskakovat a stekat jako civava a furt nic :o)))
Dokonce muzes na vsecky pokrikovat at jsou moudri, na me deti a sve deti a furt nic :o))
Protoze to co tady pokrikujes je jen pachnouci prd.
nema to zadnou hodnotu.
TEda v mych odbornych ocich je to uplne k nicemu :o))
Mel by ses snazit vic. Tak trochu vic kreativit by to chtelo
Satance (Bandy, 14. 01. 2010 01:54)
Já vím, že lidí čtoucích klasiky je tady, dovolím si tvrdit většina. Proto tady brojím proti toleranci k nevkusu.Jinde by má slova padala do neúrodné půdy. Tedy, když někdo sprejem hyzdí zeď,kazí mi svět ve kterém chci žít stejně jako ten, kdo kouří u stolu, když jím. Já nechci žít ve světě , kde zní falešná hudba. Já nechci koukat na falešná pozlátka rádoby umění. Nechci žít ve světě, kde jasná neznalost se maskuje jako pokus o umění.Obrňuji se proti světu kýčů tím, že poznávám umění.Možná ke své smůle rozeznám originál od kopie. Že poznám co je krásné na rozdíl od toho, co se krásně tváří. Rozliším, co je velmi dobře odvedené řemeslo a co je víc. A co je zkurveno.
Obdivuji Moničiny fotky a s despektem si prohlížím kolor netových obrázků.Zaujmou mé Eziny technicky ne příliš povedené básničky.Mají myšlenku. Mám rád Janu Zapadlovou a nemám rád její básničky. Ona si je nemyslí, ona se chce líbit.Rozeznám prázdnotu intelektuálně se tvářících veršíků kluků, kterých si tady vážím. Tohleto jsem musel říct i přesto, že vypadám jako jediný, kdo tomu rozumí. Vy tomu rozumíte taky, snad víc než já, ale jste tolerantní víc, než je moudré. Chcete, aby Vaše děti byli moudré ? Tak se naučte být moudří sami.Jinak se svět krásna poředí nevkusem, diletatnstvím a vtíravým reklamním sloganem.
Obdivuji Moničiny fotky a s despektem si prohlížím kolor netových obrázků.Zaujmou mé Eziny technicky ne příliš povedené básničky.Mají myšlenku. Mám rád Janu Zapadlovou a nemám rád její básničky. Ona si je nemyslí, ona se chce líbit.Rozeznám prázdnotu intelektuálně se tvářících veršíků kluků, kterých si tady vážím. Tohleto jsem musel říct i přesto, že vypadám jako jediný, kdo tomu rozumí. Vy tomu rozumíte taky, snad víc než já, ale jste tolerantní víc, než je moudré. Chcete, aby Vaše děti byli moudré ? Tak se naučte být moudří sami.Jinak se svět krásna poředí nevkusem, diletatnstvím a vtíravým reklamním sloganem.
pro Bandy (Saty, 13. 01. 2010 21:12)
Obyčejní lidé, obyčejný dům, obyčejný starší nábytek, na stěně visí obraz se srnkami a jelenem. Kdybys tam přišel ty se svojí "odbornicí", dejme tomu jako fungovaní kritici bydlení. ona by začala vykřikovat - fuj fuj fuj, a možná by se o ni dokonce pokoušely mdloby. Ty bys jen kroutil hlavou a divil se, jak si takovej kýč mohli pověsit na stěnu a dal bys známku 5. Kdybych tam přišla já, poznala bych, že právě tenhle obraz k těm lidem a do toho bytu patří a dala bych známku 1.
Jim samotným by asi bylo úplně jedno jakým duševním šokem prochází odborná asistentka, stačí, že se to líbí jim samotným. Tohle je právě ta snobárna, ohrnovat nos nad něčím, co není podle mého vkusu, nebo co není právě IN. Příměry které jsi použil, jsou mimo mísu. Spreyem ničit zdi je trestný čin. Pokud si pozvem kapelu a nedá se poslouchat, pošlem ji pryč, ale zaplatit jim cestu musíme, objednali jsme si službu. Básnička není služba, je to dárek a my jej můžeme přijmout, nebo ne, ale v žádném případě bychom ji neměli zadupávat do země, protože můj názor nemusí být názorem ostatních. Ještě maličkost, Nezvala, Máchu a další, u mne přidám ještě Kainara, čte tady asi víc lidí, než si myslíš.
Jim samotným by asi bylo úplně jedno jakým duševním šokem prochází odborná asistentka, stačí, že se to líbí jim samotným. Tohle je právě ta snobárna, ohrnovat nos nad něčím, co není podle mého vkusu, nebo co není právě IN. Příměry které jsi použil, jsou mimo mísu. Spreyem ničit zdi je trestný čin. Pokud si pozvem kapelu a nedá se poslouchat, pošlem ji pryč, ale zaplatit jim cestu musíme, objednali jsme si službu. Básnička není služba, je to dárek a my jej můžeme přijmout, nebo ne, ale v žádném případě bychom ji neměli zadupávat do země, protože můj názor nemusí být názorem ostatních. Ještě maličkost, Nezvala, Máchu a další, u mne přidám ještě Kainara, čte tady asi víc lidí, než si myslíš.
Bandy (ratka, 13. 01. 2010 11:15)
deje se neco? vsecko v poradku?
Saty a ratka (Bandy, 12. 01. 2010 16:59)
Nuže tvořme. Nakupme si spreje a s láskou pomalujme fasádu gotického kostela, podchody na nádražích a ještě se něco určitě najde. Vždyť jsme umělci. Je snobské vyslovit nad tím pohrdavé fuj ? Pozvěme si na rodinnou oslavu kapelu. Ta bude hrát falešně a mimo rytmus.Tak jim zatleskáme . Jsou to umělci a hráli pro nás. A pak si přečtěte Poustevníčka a ... máte právo se cítit jako snobi, když se Vám to nebude líbit. Mimochodem , zmíněná a citovaná odbornice je asistentkou na katedře slávistiky zdejší univerzity.
Když zedník postaví křivou zeď, když kuchař přesolí polévku je vystaven kritice. Když napíšu báseň a nechám ji někomu číst nesu svou kůži na trh. A jestli to zpackám ať je důvod jakýkoliv potlesku se nedočkám. Křivou zeď pozná každý, falešnou hudbu už ne každý a zprasenou báseň taky ne. Já se ozval, že báseň zprasená je až tolik, že mě to uráží vylepil jsem si tím nálepku snoba. Ale budu raději snobem než uznale pokyvovat hlavou nad zmetkem.
Ještě ze slovníku " snob = nekritický obdivovatel uměleckých děl.
Když zedník postaví křivou zeď, když kuchař přesolí polévku je vystaven kritice. Když napíšu báseň a nechám ji někomu číst nesu svou kůži na trh. A jestli to zpackám ať je důvod jakýkoliv potlesku se nedočkám. Křivou zeď pozná každý, falešnou hudbu už ne každý a zprasenou báseň taky ne. Já se ozval, že báseň zprasená je až tolik, že mě to uráží vylepil jsem si tím nálepku snoba. Ale budu raději snobem než uznale pokyvovat hlavou nad zmetkem.
Ještě ze slovníku " snob = nekritický obdivovatel uměleckých děl.
pro Bandy (Saty, 12. 01. 2010 09:34)
Tak se ti podařilo mne doslova zvednout ze židle. Znáš mne dobře
a víš že nejsem žádnej náboženskej fanatik, naopak se na všechno
dívám střízlivě. Nikdy jsem nenapsala žádnou básničku o víře, všechny
jsou jen na téma vztahy a láska. Položím ti otázku - tvůj známý,
nebo neznámý přítel ti bude chtít udělat radost a tak ti dá dárek,
který sám vytvořil, třeba obraz s břízkama a srnkama. Nemáš svátek,
ani narozeniny, prostě jen tak ti to přinese. Nějak ses mi zjevil
před očima, kyselej obličej, obrázek letí do kouta a nad tím
se vznáší tvoje pohrdavý - takovej humus, jooo, kdyby to tak byl
Picaso. Snobština, cítíš to? To podstatný lidský ti uniká a to je
na tom to smutný. Tvoje odbornice na tom není líp, přijde, přečte
a chrlí a přitom neví která bije, neví o co tu jde. Až tu bude
soutež o nejlepší báseň, tak si tebe i ji pozvem do poroty,
tam bude potřeba kritiků, zatím ale žádná soutěž nebyla vypsaná.
Naprosto souhlasím s tím, co ti napsala Ratka.
a víš že nejsem žádnej náboženskej fanatik, naopak se na všechno
dívám střízlivě. Nikdy jsem nenapsala žádnou básničku o víře, všechny
jsou jen na téma vztahy a láska. Položím ti otázku - tvůj známý,
nebo neznámý přítel ti bude chtít udělat radost a tak ti dá dárek,
který sám vytvořil, třeba obraz s břízkama a srnkama. Nemáš svátek,
ani narozeniny, prostě jen tak ti to přinese. Nějak ses mi zjevil
před očima, kyselej obličej, obrázek letí do kouta a nad tím
se vznáší tvoje pohrdavý - takovej humus, jooo, kdyby to tak byl
Picaso. Snobština, cítíš to? To podstatný lidský ti uniká a to je
na tom to smutný. Tvoje odbornice na tom není líp, přijde, přečte
a chrlí a přitom neví která bije, neví o co tu jde. Až tu bude
soutež o nejlepší báseň, tak si tebe i ji pozvem do poroty,
tam bude potřeba kritiků, zatím ale žádná soutěž nebyla vypsaná.
Naprosto souhlasím s tím, co ti napsala Ratka.
aha (ratka, 12. 01. 2010 08:10)
takze odbornice ti poradila tim jsi vrkl ortel.
Podle me je uplne jedno co a jak kdo pise. Nejsme zde v soudnim tribunalu a ja se necitim zmocnena nekoho odsuzovat. Ani tebe ani tvoji odbornici a ani nikoho jineho.
Proste jsem rada ze slova plynou a lide mezi sebou komunikujoou. Nekdy je to jejich jedina moznost jak se muzou projevit a jak se muzou otevrit.
Aje uplne jedno cemu veri a jak to proklamuji. Zivot je dlouhy a clovek ma dost casu si vse utrepat pres zkusenosti.
Mej se hezky Bandy a usmivej se :o)) nebud zaprkly na jine jen proto ze jim nerozumis
Podle me je uplne jedno co a jak kdo pise. Nejsme zde v soudnim tribunalu a ja se necitim zmocnena nekoho odsuzovat. Ani tebe ani tvoji odbornici a ani nikoho jineho.
Proste jsem rada ze slova plynou a lide mezi sebou komunikujoou. Nekdy je to jejich jedina moznost jak se muzou projevit a jak se muzou otevrit.
Aje uplne jedno cemu veri a jak to proklamuji. Zivot je dlouhy a clovek ma dost casu si vse utrepat pres zkusenosti.
Mej se hezky Bandy a usmivej se :o)) nebud zaprkly na jine jen proto ze jim nerozumis
objektivně (Bandy, 11. 01. 2010 23:17)
Znám odbornici, které věřím. A ta to komentovala takto:"Čtu tu debatu a trochu si připadám jako v blázinci. Ty lidi lze vážně přesvědčit snůškou bezostyšných nadsázek? Z toho přece čiší pokrytectví a lež na dálku. To není básnička, to není argumentace. To je čistý nevkus, fuj, fuj, fuj, Takových snůšek lze složit libovolný kopec, stačí si vzít k ruce Slovník silných slov a vzít to abecedně nebo na přeskáčku. Jsem pyšná na to, že si to právě ty, kdo se drží rozumu. Nevím kolik je v té partě věřících. Já v boha věřím, do kostela chodím a necítím žádnou potřebu to proklamovat a vykřikovat velkým hlasem kamkoliv. Poutníček je zvláštní nátura. Doufejme, že dozraje. "
Já se bál, že má kritika je moc ostrá. Tak jsem si to pro jistotu konzultnul.
Já se bál, že má kritika je moc ostrá. Tak jsem si to pro jistotu konzultnul.
BAndy (ratka, 11. 01. 2010 19:39)
vsak jo SEifrt je super a ma nobelovku.
pochybuju ze poutnicek aspiruje na nobelovku.
A ja si dnes v aute zpivala :o)) Zpivam si radeji sama nez posloucham cizi hudbu.
A taky radeji tancim sama nez se divam jak jini tanci.
Citis ten rozdil? Veci nemusi byt dokonale. Dulezite je abychom tvorili. Abychom tvorili a sdelovali vzajemne co citime
pochybuju ze poutnicek aspiruje na nobelovku.
A ja si dnes v aute zpivala :o)) Zpivam si radeji sama nez posloucham cizi hudbu.
A taky radeji tancim sama nez se divam jak jini tanci.
Citis ten rozdil? Veci nemusi byt dokonale. Dulezite je abychom tvorili. Abychom tvorili a sdelovali vzajemne co citime
ratka (Bandy, 11. 01. 2010 17:53)
Ne rozbor pro rozumbrady. Jen jsem si myslel, že mi někdo řekne, co mělo být sděleno.
Moje babička dostávala časopis "Křesťanská neděle". Posledních pár stránek bylo pro děti a mládež a mělo poněkud comicsový formát. A tam bylo těch čtyř až šestiverší vždy dost. A když takových "dílek" sjednotíš pár na jeden list papíru, vyjde "dílo". Prosím Vás, lidi. Přečtěte si aspoň Nezvala a Máchu. Seifert je český nositel Nobelovy ceny. A jeho krajané čtou takovou sračku a ještě se jim líbí. Promiňte mi, ale musel jsem to říct.
Moje babička dostávala časopis "Křesťanská neděle". Posledních pár stránek bylo pro děti a mládež a mělo poněkud comicsový formát. A tam bylo těch čtyř až šestiverší vždy dost. A když takových "dílek" sjednotíš pár na jeden list papíru, vyjde "dílo". Prosím Vás, lidi. Přečtěte si aspoň Nezvala a Máchu. Seifert je český nositel Nobelovy ceny. A jeho krajané čtou takovou sračku a ještě se jim líbí. Promiňte mi, ale musel jsem to říct.
Bandy (ratka, 10. 01. 2010 10:56)
mela bych pochopit? ja to nejak komentovala?
Libi se mi co Poutnicek napsal a literarni chyby nerozeznam.
Udelat rozbor pro rozumbrady? Hehehe muzu zkusit. Pozdeji :o)) treba to taky nechapu. ale spis to chapu nez nechapu.
Libi se mi co Poutnicek napsal a literarni chyby nerozeznam.
Udelat rozbor pro rozumbrady? Hehehe muzu zkusit. Pozdeji :o)) treba to taky nechapu. ale spis to chapu nez nechapu.
ratka a Vilda (Bandy, 10. 01. 2010 03:55)
Jenže poutníčkův srdce výlev má po stránce literární tolik chyb, že obsah se stává nesrozumitelný. Ale takový byl i na startu. Jestli si, ratko, trochu pochopila, co chtěl sdělit, pak naznač.
Našel si v tom patvaru myšlenku, Vildo ? Pak Ti blahopřeji.
Našel si v tom patvaru myšlenku, Vildo ? Pak Ti blahopřeji.
Bandymu (Vilda, 08. 01. 2010 00:23)
Není důležité jak Poutníček mluví. Důležité je co říká.
pro Bandy (Saty, 05. 01. 2010 21:11)
Poutníček nemluví jak mu ústa narostla, on píše, jak mu to srdce říká. Nemusí se to všem líbit, nemusíme to porovnávat s Kainarem, stačí jen přečíst co chce sdělit. Já bych váhala s tak tvrdou kritikou.
Poutníček (Bandy, 31. 12. 2009 01:21)
Nechceš mluvit jak Ti ústa narostla ?
Jsem velmi shovívavý, když se mi to, cos napsal jeví jako nepovedený vtip. Já Ti nemůžu ani fandit. Není k čemu.
Jsem velmi shovívavý, když se mi to, cos napsal jeví jako nepovedený vtip. Já Ti nemůžu ani fandit. Není k čemu.
pro Poutníčka (Saty, 09. 12. 2009 19:04)
Byla jsem se taky u tebe podívat. Nemáš tam nikde knihu návštěv a ani nejdou dávat příspěvky, tak to píšu sem, některé básně se mi moc líbí.
Moc hezké... (Vilda, 26. 11. 2009 08:31)
Poutníče/-ku, zběžně jsem prolistoval tvůj web a zatím to, co jsem viděl, mne oslovilo.
Hranice (poutníček.estranky.cz, 23. 11. 2009 22:27)
Dneska tu stojím,
jen lidské špatnosti se bojím!
Plameny mou schránku stráví,
větřík popel roznese po kraji.
Z Boží vůle,
má myšlenka nezahyne.
Jen jako semínko vzejde
a srdce čisté,
v lidskosti zahřeje.
Už Anděl natáhl ruku svou,
Bůh pomalu uzavírá knihu mou.
Ještě pohled věnuji do kraje,
na to lidské pachtění,
co přede mnou tu je.
Kolik toho člověk zkusí,
než k pravdě, k lásce
s čistým srdcem vstoupí?
Kolik cest projde,
než tu správnou nalezne.
Co asi udělá,
ta lidská ZRŮDA,
co v člověku je?
Co svou nenasytnou lží,
usurpuje jiné,
přitom jejich chléb,
jim od úst krade.
Ale už se jen usmívám,
svému osudu vstříc koukám.
Přijde den,
kdy lidé poznají pravdu.
A jejich světlo čistoty,
zamorduje v srdci svém,
__ tu zrůdu,
co jak podhoubí,
se rozmnožuje,
zlaté pozlátko
jen navenek ukazuje.
Ani Tvá myšlenka nezahyne ....VĚŘ!
Poutníček
jen lidské špatnosti se bojím!
Plameny mou schránku stráví,
větřík popel roznese po kraji.
Z Boží vůle,
má myšlenka nezahyne.
Jen jako semínko vzejde
a srdce čisté,
v lidskosti zahřeje.
Už Anděl natáhl ruku svou,
Bůh pomalu uzavírá knihu mou.
Ještě pohled věnuji do kraje,
na to lidské pachtění,
co přede mnou tu je.
Kolik toho člověk zkusí,
než k pravdě, k lásce
s čistým srdcem vstoupí?
Kolik cest projde,
než tu správnou nalezne.
Co asi udělá,
ta lidská ZRŮDA,
co v člověku je?
Co svou nenasytnou lží,
usurpuje jiné,
přitom jejich chléb,
jim od úst krade.
Ale už se jen usmívám,
svému osudu vstříc koukám.
Přijde den,
kdy lidé poznají pravdu.
A jejich světlo čistoty,
zamorduje v srdci svém,
__ tu zrůdu,
co jak podhoubí,
se rozmnožuje,
zlaté pozlátko
jen navenek ukazuje.
Ani Tvá myšlenka nezahyne ....VĚŘ!
Poutníček
Leviathanovi (Vilda, 01. 11. 2009 01:38)
Ratka ví moc dobře, o čem mluví. A popsala to úplně přesně. Člověk totiž funguje ve dvou rovinách. V jedné, tak jak ho vidí ostatní (a jak chce aby ho ostatní viděli), a v té vnitřní, kam vidí jen on sám. Pokud člověk má tyto roviny podstatně rozdílné, čili jedna potlačuje druhou, pak má problémy. Takže - poznáš-li sám sebe opravdového, takového jaký ve skutečnosti jsi (v té vnitřní rovině) a vytáhneš všechny ty mrtvoly na světlo (opravdu to nebude hezký pohled, protože člověk se sám sobě jeví lepší než ve skutečnosti je), tak se ti uleví, nepřitíží.
Radce (Leviathan, 31. 10. 2009 23:28)
Tady se žel neshodnem.Tedy myslím s tou očistou :-)
Zkusím to rozebrat:Ty vrstvy a nánosy na sobě máme proto,že je chceme mít,kdyby ne tak už jsme se jich zbavily,pokud je stále máme,tak třeba proto,že nás to zkušenosti naučily.
Kutat se,hrabat a vytahovat mrtvoly na světlo,to nikdy nemůže dělat člověku moc dobře,jakmile necháme podvědomí (kde obyčejně takovéto ošklivé věci končí) aby se otevřelo,tak to bývá až hodně ošklivé,koneckonců je to třeba jeden z důvodů proč ho máme.
Obracet se naruby,(to musí strašně bolet) tak to opravdu ani nechci domýšlet :-)
Žít a být co uvnitř jsme,tak to ale snad tak normálně žijeme,jistě máme nebo můžeme mít nějakou masku pod kterou se schováváme ale to žití nebo cítění se přece nemění.
Nakonec zbývá ještě to,kdo posoudí že jsme takzvaně uklidili a jsme čistí a jestli jsme tím pádem jakoby lepší lidé,nikdo takový není kdo to posoudí,jen každý z nás a na to si myslím nepotřebuje takovéto věci,každý si tím životem jde jak chce,někomu vyhovuje tohle a někomu zase něco úplně jiného.
Myslím si,že na to aby jsme byli "lidé" a chovali se jako "lidské bytosti" nepotřebujeme být "čistí nebo očištěni",je jistě mnoho co by jsme měli proto dělat a jedna z věcí co mne zrovna napadá je chovat se k ostatním tak,jak chci aby se ti ostatní chovali ke mě.Žijeme ve světě,kde by jsme měli vědět,jak se máme k sobě chovat a pokud to nevíme,tak nám zřejmě žádná očista nepomůže. :-)
Zkusím to rozebrat:Ty vrstvy a nánosy na sobě máme proto,že je chceme mít,kdyby ne tak už jsme se jich zbavily,pokud je stále máme,tak třeba proto,že nás to zkušenosti naučily.
Kutat se,hrabat a vytahovat mrtvoly na světlo,to nikdy nemůže dělat člověku moc dobře,jakmile necháme podvědomí (kde obyčejně takovéto ošklivé věci končí) aby se otevřelo,tak to bývá až hodně ošklivé,koneckonců je to třeba jeden z důvodů proč ho máme.
Obracet se naruby,(to musí strašně bolet) tak to opravdu ani nechci domýšlet :-)
Žít a být co uvnitř jsme,tak to ale snad tak normálně žijeme,jistě máme nebo můžeme mít nějakou masku pod kterou se schováváme ale to žití nebo cítění se přece nemění.
Nakonec zbývá ještě to,kdo posoudí že jsme takzvaně uklidili a jsme čistí a jestli jsme tím pádem jakoby lepší lidé,nikdo takový není kdo to posoudí,jen každý z nás a na to si myslím nepotřebuje takovéto věci,každý si tím životem jde jak chce,někomu vyhovuje tohle a někomu zase něco úplně jiného.
Myslím si,že na to aby jsme byli "lidé" a chovali se jako "lidské bytosti" nepotřebujeme být "čistí nebo očištěni",je jistě mnoho co by jsme měli proto dělat a jedna z věcí co mne zrovna napadá je chovat se k ostatním tak,jak chci aby se ti ostatní chovali ke mě.Žijeme ve světě,kde by jsme měli vědět,jak se máme k sobě chovat a pokud to nevíme,tak nám zřejmě žádná očista nepomůže. :-)
jak si ocistit nitro (ratka, 31. 10. 2009 19:47)
jedine zkusenostmi a pozorovanim (vhledem). Jako cibule postupne sloupavat jednotlive vrstvy a nanosy ktere jsem behem dospivani a zivota na sebe naplacaly. A kutat a hrabat ve sklepech a skrinich sveho nitra a vytahovat vsecky mrtvoly na svetlo. Obracet se naruby. Zit to co uvnitr citime. A byt tim cim uvnitr jsme. Co jsme prave zjistime tim vnitrnim uklidem :o)) ale chvili to trva
bandy (ratka, 31. 10. 2009 16:54)
ja pisu o vecech jak je vnima ja sama.nemuzu psat za jine. ti at si pisou co chteji.
pro me je buh spolecny. nikoliv ten biblicky nebo mohamendansky. to uz jsou nauky ve smyslu dogmat. timhle smerem nepremyslim a proto se k tomu ani neumim vyjadrit. at si kazdy svuj zivot resi jak umi. do kostela zajdu, klidne i zapalim svicku. nejsme krtena ale klidne promluvim s tim necim uvnitr co si v dany momenet personifikuji do podoby biblickeho boha. ale to je vsecko jiz pomucka. berlicka.
pro me je buh spolecny. nikoliv ten biblicky nebo mohamendansky. to uz jsou nauky ve smyslu dogmat. timhle smerem nepremyslim a proto se k tomu ani neumim vyjadrit. at si kazdy svuj zivot resi jak umi. do kostela zajdu, klidne i zapalim svicku. nejsme krtena ale klidne promluvim s tim necim uvnitr co si v dany momenet personifikuji do podoby biblickeho boha. ale to je vsecko jiz pomucka. berlicka.
ratka (Bandy, 31. 10. 2009 11:17)
Vilda nemá co přiznávat. Že Bůh je jen jeden je základní princip křesťanství. Jen nevím co s tím, když muslimové tvrdí taky že je jen jeden Bůh. Ale jiný.A jiná náboženství mají taky svého.Takže někdo tady kecá. A pokud napíšeš bůh jako tvůrčí potenciál, pak nehovoříš o Bohu. Hovoříš o symbolu. Jako když řekneš, že má někdo sloní paměť, neříkáš že je slon. Jen má jednu ze sloních vlastností.
Vildovi (Leviathan, 31. 10. 2009 02:13)
To my ale musíš vysvětlit,jak takovouto očistu,která notabene tohle vše co jsi popsal dokáže,uděláš. :-)
Leviathanovi (Vilda, 31. 10. 2009 00:40)
Jen připomínku k tomu co píšeš Ratce. Pokud očistíš své nitro, emoce neztratíš, ba naopak - emoce získáš. Ten rozsah se posune na obě strany (dovedou tě rozesmutnit věci, které tě dříve nechávaly naprosto chladným, stejně tak budeš mít radost z věcí, které jsi doposud vnímal lhostejně). Najednou budeš vidět to, co ti doposud utíkalo bez povšimnutí před očima. Bude z tebe člověk více, než kdykoliv jindy. Jakmile očistíš své nitro, poznáš sám sebe. Když poznáš sám sebe, poznáš i ostatní. Určitě nebudeš myslet jako stroj, naopak.
Ratce (Leviathan, 30. 10. 2009 22:26)
Prosím tě,já jen si myslím,né že člověk je víceméně dobrý či zlý ale že člověk by měl chápat to jestli ubližuje druhým nebo ne,pak se dá říci - chová se zle pokud ubližuje ale pokud neubližuje,tak ještě neznamená že je takzvaně "dobrý člověk",rozhodně by měl poznat ten rozdíl.
Dobro a zlo jsou jen pojmy,označení nebo třeba filosofické termíny ale jen do té doby,dokud se s nimi nesetkáme v běžném životě,pak reagujeme a vlastně sami ukážeme jaký ve skutečnosti jsme a v tu chvíli pro toho konkrétního člověka v scela konkrétní situaci to nebude o tom rozeznávat ve svém chování dobro od zla,bude prostě jen nějak reagovat.
To jak píšeš o čistotě,otevřeném srdci a nebo harmonii,to je určitě skvělá a i možná úžasná idea ale já si myslím,že takoví lidé prostě nejsou,jistě nějací jedinci ano ale lidstvo jako celek tak to ne.
Kdyby takto všichni přemýšleli,tak by nepotřebovali náboženství,různé rady od různých mágů až po největší šarlatány a podvodníky,nepotřebovali by ani psychology,zkrátka nepotřebovali by nic a nikoho kdo by jim vysvětloval a radil,věděli by sami a správně jak mají žít a chovat se a to lidstvo posléze člověk jako takový neumí a ve spoustě případů ani nechce,on chce být někým veden,chce a vyhledává něčí a někoho pomoc.
Kdyby lidé byly,uměli a nebo alespoň chtěli být takový jak o tom píšeš v "jak si očistit nitro" tak už přestanou být lidmi alespoň ve smyslu emocí a vnímaní vlastního světa a přestali by být vlastně i vyjímečný.
Ta vyjímečnost v lidství představuje nejen umění nebo možnost myslet ale také v tom že chybujeme,klopítáme a padáme,zároveň se z toho učíme.
Pokud by jsme vše věděli a nechybovali,tak to už by jsme nebyli lidé ale v podstatě stroje a nebo něco jiného ale rozhodně né už lidé,o to lidství by jsme v tu chvíli asi pravděpodobně přišli.
Dobro a zlo jsou jen pojmy,označení nebo třeba filosofické termíny ale jen do té doby,dokud se s nimi nesetkáme v běžném životě,pak reagujeme a vlastně sami ukážeme jaký ve skutečnosti jsme a v tu chvíli pro toho konkrétního člověka v scela konkrétní situaci to nebude o tom rozeznávat ve svém chování dobro od zla,bude prostě jen nějak reagovat.
To jak píšeš o čistotě,otevřeném srdci a nebo harmonii,to je určitě skvělá a i možná úžasná idea ale já si myslím,že takoví lidé prostě nejsou,jistě nějací jedinci ano ale lidstvo jako celek tak to ne.
Kdyby takto všichni přemýšleli,tak by nepotřebovali náboženství,různé rady od různých mágů až po největší šarlatány a podvodníky,nepotřebovali by ani psychology,zkrátka nepotřebovali by nic a nikoho kdo by jim vysvětloval a radil,věděli by sami a správně jak mají žít a chovat se a to lidstvo posléze člověk jako takový neumí a ve spoustě případů ani nechce,on chce být někým veden,chce a vyhledává něčí a někoho pomoc.
Kdyby lidé byly,uměli a nebo alespoň chtěli být takový jak o tom píšeš v "jak si očistit nitro" tak už přestanou být lidmi alespoň ve smyslu emocí a vnímaní vlastního světa a přestali by být vlastně i vyjímečný.
Ta vyjímečnost v lidství představuje nejen umění nebo možnost myslet ale také v tom že chybujeme,klopítáme a padáme,zároveň se z toho učíme.
Pokud by jsme vše věděli a nechybovali,tak to už by jsme nebyli lidé ale v podstatě stroje a nebo něco jiného ale rozhodně né už lidé,o to lidství by jsme v tu chvíli asi pravděpodobně přišli.
jak si ocistit nitro (ratka, 30. 10. 2009 14:24)
casto se mluvi v kategoriich dobro a zlo. Muzu jen opakovat, ze jsou to konstrukty. lidske konstrukty.
zkusme uvazovat logicky:
je spatne krast. proc? nikoliv proto ze je to zle. cim budeme vnimavejsi, cim vice pozname a prozijeme tim vic budeme propjeni se svetem. A kdyz ukradneme nekomu neco tak budeme vnimat jeho bolest a tato bolest se stane nasi bolesti. Takze zadne zlo, krast se nema protoze nas to boli (kdyz mame otevrene srdce a dokazeme vnimat)
takhle muze projit postupne vsecky hrichy :o)) a zjistime ze zadny znich neni zlo. ze vyhybanim se hrisnym cinum se vyhybame vlastnimu utrpeni.
cim cisteji a pruzracneji se nam podari zit tim mene utrpeni potkavame. tim cistejsi a harmonictejsi zivot zijeme. A odrazime se v klidnem a harmonickem okoli. A pak i starnuti a umirani nebude utrpenim. Jen zavreme dvere a po nas zustane uplne cisto. Uklizeno. ani dobro ani zlo. jen cisto.
zkusme uvazovat logicky:
je spatne krast. proc? nikoliv proto ze je to zle. cim budeme vnimavejsi, cim vice pozname a prozijeme tim vic budeme propjeni se svetem. A kdyz ukradneme nekomu neco tak budeme vnimat jeho bolest a tato bolest se stane nasi bolesti. Takze zadne zlo, krast se nema protoze nas to boli (kdyz mame otevrene srdce a dokazeme vnimat)
takhle muze projit postupne vsecky hrichy :o)) a zjistime ze zadny znich neni zlo. ze vyhybanim se hrisnym cinum se vyhybame vlastnimu utrpeni.
cim cisteji a pruzracneji se nam podari zit tim mene utrpeni potkavame. tim cistejsi a harmonictejsi zivot zijeme. A odrazime se v klidnem a harmonickem okoli. A pak i starnuti a umirani nebude utrpenim. Jen zavreme dvere a po nas zustane uplne cisto. Uklizeno. ani dobro ani zlo. jen cisto.
Leviathan (ratka, 30. 10. 2009 13:58)
mysleni v ktegoriich dobra a zla je vlastni jen lidem. je to pouha konstrukce.
nelze byt vic dobry a mene zly. kdyvadlo se houpe pravidelne na obe strany. nikoliv nekam vic a nekam min. houpe se tik tak tik tak tik tak. furt stejne. cim lepe dokaze clovek videt tim lepe umi i s houpajicim se kyvadlem zachazet. prochazet nim skrz aniz by se hroutil.
nelze byt vic dobry a mene zly. kdyvadlo se houpe pravidelne na obe strany. nikoliv nekam vic a nekam min. houpe se tik tak tik tak tik tak. furt stejne. cim lepe dokaze clovek videt tim lepe umi i s houpajicim se kyvadlem zachazet. prochazet nim skrz aniz by se hroutil.
bandy (ratka, 30. 10. 2009 13:55)
sam Vilda priznal ze buh je jen jeden. ale jsou ruzne metody a nastroje jak se k nemu pinozit. A jednim z tech nastrju muze byt bible se svym biblickym bohem a Adamem.
to co je tam psano je symbolika. nastroj. aby si lide nelamali hlavu s necim co je presahuje. Aby byli klidni, smireni a necemu verili.
Sam buh ve smyslu tvurciho potencialu (prazdnoty) neni predstavitelny. Ja si zkousim predstavit princip nasi existence jiz nekolik desitek let. Mam to nasazene v hlave i v srdci a nikdy me to neopousti. Mam to v srdci kdyz usinam i kdyz vstavam.
Kdysi jsem si myslela ze to nemuzu pochopit nikdy. Mysterium vzniku a zaniku. stalosti a pomijivosti. A jak bezi roky tak citim ze jsem hodne blizko. Nejbliz jak jsem kdy byla. Protoze me to vede. Neco uvnitr me vede. K vnitrni harmonii klidu. NIkdy bych nerekla ze je to buh. Ale nejsem to ani ja. MOzna podvedomi.Krestane reknou ze kristus. Sataniste ze satan, pohane ze andel. kazdy ma neco. nejaky nastroj. ktery ho vede zivotem.
to co je tam psano je symbolika. nastroj. aby si lide nelamali hlavu s necim co je presahuje. Aby byli klidni, smireni a necemu verili.
Sam buh ve smyslu tvurciho potencialu (prazdnoty) neni predstavitelny. Ja si zkousim predstavit princip nasi existence jiz nekolik desitek let. Mam to nasazene v hlave i v srdci a nikdy me to neopousti. Mam to v srdci kdyz usinam i kdyz vstavam.
Kdysi jsem si myslela ze to nemuzu pochopit nikdy. Mysterium vzniku a zaniku. stalosti a pomijivosti. A jak bezi roky tak citim ze jsem hodne blizko. Nejbliz jak jsem kdy byla. Protoze me to vede. Neco uvnitr me vede. K vnitrni harmonii klidu. NIkdy bych nerekla ze je to buh. Ale nejsem to ani ja. MOzna podvedomi.Krestane reknou ze kristus. Sataniste ze satan, pohane ze andel. kazdy ma neco. nejaky nastroj. ktery ho vede zivotem.
Pro Vildu (Leviathan, 29. 10. 2009 17:30)
Jistě,v základních obecných věcech je jistě dobře být na straně dobra proti zlu a určitě je mnoho důvodů k tomu myslet si,že je dobro potlačováno.
Teď ale nastává zásadní otázka,kdo přesně posoudí co je skutečné dobro a co zlo,vždyť každý z nás ve svém životě udělal něco co bylo jeho "dobro" a v tu chvíli se někomu jinému tím pádem stalo "zlo".
Je to strašně těžké rozeznat ten rozdíl a myslím si,že v hodně případech se to prostě rozeznat nedá.
Podle mne je cesta proplouvat a snažit se záměrně nikomu neubližovat ale zase se i bránit když je potřeba,nebýt jako ovce jen proto,že to někdo řekl.
V podstatě nikdo z nás neví,jak to před těmi dvěma tisíci lety bylo (samozřejmě je to hodně cca :-))
a v té době prostě bylo lidstvo někde jinde než je dnes,nechci snad tvrdit,že teď jsme v té takzvaně lidské stránce tak pokročili ale přece jenom,dnes je to zase o něčem jiném.
Myslím si,že v dnešní době by člověk měl projít tím životem tak,že už aspoň trochu pozná,kdy záměrně někomu ubližuje a vytváří tím pádem zlo jako takové a kdy ne.
Zdravím.
Teď ale nastává zásadní otázka,kdo přesně posoudí co je skutečné dobro a co zlo,vždyť každý z nás ve svém životě udělal něco co bylo jeho "dobro" a v tu chvíli se někomu jinému tím pádem stalo "zlo".
Je to strašně těžké rozeznat ten rozdíl a myslím si,že v hodně případech se to prostě rozeznat nedá.
Podle mne je cesta proplouvat a snažit se záměrně nikomu neubližovat ale zase se i bránit když je potřeba,nebýt jako ovce jen proto,že to někdo řekl.
V podstatě nikdo z nás neví,jak to před těmi dvěma tisíci lety bylo (samozřejmě je to hodně cca :-))
a v té době prostě bylo lidstvo někde jinde než je dnes,nechci snad tvrdit,že teď jsme v té takzvaně lidské stránce tak pokročili ale přece jenom,dnes je to zase o něčem jiném.
Myslím si,že v dnešní době by člověk měl projít tím životem tak,že už aspoň trochu pozná,kdy záměrně někomu ubližuje a vytváří tím pádem zlo jako takové a kdy ne.
Zdravím.
ratka (Bandy, 29. 10. 2009 16:22)
Bůh nemůže být prázdno nebo kdoví co. Už na začátku Starého zákona stojí:"I stvořil Bůh člověka k obrazu svému." Tudiž Bůh by měl vypadat jako Adam. Jako člověk. Souhlasíš ?
Pro Leviathana (Vilda, 29. 10. 2009 13:44)
V podstatě mám stejný názor - dobro bez zla nemůže existovat. Kdyby nebylo zlo, nikdo by nevěděl co je dobro. Jde o to, minimalizovat zlo, na co nejnižší úroveň. Bohužel mi v dnešní době spíš připadá, že minimalizované je dobro. Tím zlomem byla spíše myšlena nadpoloviční většina dobra :)
Vildovi (Leviathan, 28. 10. 2009 22:21)
Pokud vezmem jen rovinu duchovní,tedy jestli to dobře chápu,tak smyslem je chovat se nějakým určitým způsobem,který je již dán a tím zvítězit nad zlem a tak budeme a nebo můžeme být nějak odměněni.
Dobře,no ale v přírodě a snad vůbec ve všem je
parita a nebo by tedy měla být,vše by mělo být nějak vyvážené,tudíž i to dobro nemůže existovat bez takzvaného zla,už třeba jen proto,jak by se vlastně poznalo a když porazíme zlo a třeba i ho vymýtíme,tak vlastně potažmo ničíme i to dobro.
Tudíž když vezmu slovo nebo symbol,jedno jak to pojmenujem (Bůh) který je tedy jakoby dobro,tak zákonitě musí být i jakoby zlý (Ďábel) a když by jeden nebo druhý "zmizel",tak logicky "zmizí" i ten druhý.
Takže,můžeme "bojovat" buď na jedné a nebo druhé straně a nebo nemusíme "bojovat" vůbec,teď je otázkou,co si vybrat.Já říkám nebojovat,to ale říkám jen já,jak to udělá kdokoli jiný,je jen jeho rozhodnutí.
Jinak ti přeji dobré časy a těším se,že spolu opět pokecáme :-)
Dobře,no ale v přírodě a snad vůbec ve všem je
parita a nebo by tedy měla být,vše by mělo být nějak vyvážené,tudíž i to dobro nemůže existovat bez takzvaného zla,už třeba jen proto,jak by se vlastně poznalo a když porazíme zlo a třeba i ho vymýtíme,tak vlastně potažmo ničíme i to dobro.
Tudíž když vezmu slovo nebo symbol,jedno jak to pojmenujem (Bůh) který je tedy jakoby dobro,tak zákonitě musí být i jakoby zlý (Ďábel) a když by jeden nebo druhý "zmizel",tak logicky "zmizí" i ten druhý.
Takže,můžeme "bojovat" buď na jedné a nebo druhé straně a nebo nemusíme "bojovat" vůbec,teď je otázkou,co si vybrat.Já říkám nebojovat,to ale říkám jen já,jak to udělá kdokoli jiný,je jen jeho rozhodnutí.
Jinak ti přeji dobré časy a těším se,že spolu opět pokecáme :-)
Leviathanovi, Ratce a vůbec - všem. (Vilda, 28. 10. 2009 02:19)
Tak už to chodí, co člověk, to názor. Rozhodně se zde nesnažím někoho naverbovat. To je mě samotnému z duše protivné.
Věřit v Boha není jednoduché, člověk si občas připadá jak blázen, začne podléhat tlaku z okolí a zapochybuje. Avšak věci se dávají znovu a znovu do pohybu. Najednou člověk zjistí, že něco opravdu silného, laskavého má o něj obrovský zájem a že přes všechny jeho hříchy se ho snaží uchránit před zlem. Že zatímco člověk v poklidu hřeší a zapomíná na Boha, tam někde na druhé straně se v tu samou chvíli o jeho duši rozpoutává neuvěřitelný boj. Zatímco člověk v klidu svého domova spí, jinde zuří válka o jeho duši. Ve spánku pak vidí válečné pole s umírajícími anděly a dojde mu, že umírají kvůli němu. Chodí pak od jednoho k druhému a omlouvá se za svoji slabost. Oni však říkají - "vydrž, nevzdávej to, ať moje obět nebyla nadarmo".
Je mi jasné, že toto je pro vás stěží pochopitelné. Kdokoliv může říci, že jsem blázen, fanatik, atd. A já mu dnes již nebudu oponovat. Protože není tak daleko doba, kdy já bych o takovém člověku prohlásil to samé. Avšak kdybyste zažili to samé co já, asi byste nejednali jinak.
Zlo má totiž obrovskou sílu. A ta se neustále stupňuje. Jednou bude tato síla zlomena. Ale teprve tehdy, až se lidstvo probudí. Až pozná, že svět ve kterém žijeme je jen iluzí.
Dokud člověk žije v tomto světě a smíří se s jeho chodem, splyne s davem a žije si celkem v klidu, zlo ho nechává na pokoji, protože ten člověk směřuje tam, kam ono potřebuje. Avšak vystrčí-li z tohoto davu hlavu a půjde proti jeho toku, stává se terčem. Terčem, který by sám bez pomoci neobstál.
Ale dost už. Musím se teď zase na pár týdnů odmlčet. Mějte se fajn. Až se vrátím, zase pokecáme.
Věřit v Boha není jednoduché, člověk si občas připadá jak blázen, začne podléhat tlaku z okolí a zapochybuje. Avšak věci se dávají znovu a znovu do pohybu. Najednou člověk zjistí, že něco opravdu silného, laskavého má o něj obrovský zájem a že přes všechny jeho hříchy se ho snaží uchránit před zlem. Že zatímco člověk v poklidu hřeší a zapomíná na Boha, tam někde na druhé straně se v tu samou chvíli o jeho duši rozpoutává neuvěřitelný boj. Zatímco člověk v klidu svého domova spí, jinde zuří válka o jeho duši. Ve spánku pak vidí válečné pole s umírajícími anděly a dojde mu, že umírají kvůli němu. Chodí pak od jednoho k druhému a omlouvá se za svoji slabost. Oni však říkají - "vydrž, nevzdávej to, ať moje obět nebyla nadarmo".
Je mi jasné, že toto je pro vás stěží pochopitelné. Kdokoliv může říci, že jsem blázen, fanatik, atd. A já mu dnes již nebudu oponovat. Protože není tak daleko doba, kdy já bych o takovém člověku prohlásil to samé. Avšak kdybyste zažili to samé co já, asi byste nejednali jinak.
Zlo má totiž obrovskou sílu. A ta se neustále stupňuje. Jednou bude tato síla zlomena. Ale teprve tehdy, až se lidstvo probudí. Až pozná, že svět ve kterém žijeme je jen iluzí.
Dokud člověk žije v tomto světě a smíří se s jeho chodem, splyne s davem a žije si celkem v klidu, zlo ho nechává na pokoji, protože ten člověk směřuje tam, kam ono potřebuje. Avšak vystrčí-li z tohoto davu hlavu a půjde proti jeho toku, stává se terčem. Terčem, který by sám bez pomoci neobstál.
Ale dost už. Musím se teď zase na pár týdnů odmlčet. Mějte se fajn. Až se vrátím, zase pokecáme.
Vildovi (ratka, 27. 10. 2009 06:48)
urcite jsme si v mnohem blizci v nazorech a v necem se mijime. Blizci asi v tom, ze kdyz nekdo uprimne hleda a u toho jde tou svoji cestou (nevim co presne mas na mysli temi sanemi) tak naleza. Otevre se mu srdce a on se setkava s tim co hledal.
Nerozumim pak tomu zbytku, ktery popisujese jiz nedokazu ja osobne posoudit. Protze fakt, ze jsi se s bohem setkal ty jeste neznamena ze se to povede jinym. A jeste tim zpusobem ktery ty popisujes.
Nekde neco tahnout, korit se imaginarni bytosti a doufat v odmenu. Asi to fakt nechapu. je mi to cizi. Moje nitro se tomu vzpira a je mu to protivne. nebere to. je to pro nej dolik do hlavy.
Souhlasim s itm, ze ruzne cirkve, ruzne viry jsou metody jak k tomu bohu jit. Ale urcite nedavaji zaruku ze se to povede. naopak muzou byt prekazkou. A to prekazkou nejvetsi.
Omlouvam se, nedokazu to jinak sdelit.
Mam skvelou kamaradku radovou sestru (predstavenou dvou klasteru), ta mi nikdy doliky do hlavy nedelala. Naopak. Jsme si velice blizke a ja citim jeji pokoru a vnitrni vyrovnanost.
Coz o jinych "siritelich pravdy" a evngelizatorech rict nemohu.
A tak jen opakuji. Ta cesta je pres vlastni srdce a osobni vnitrni setkani. To o tech sanich a vernem psovi mozna nekomu pomuze. Jediny zpusob je vlastni poznani a osobni zkusenost. Pochopeni souvislosti a nasledne prociteni srdcem.
Ja cirkev beru jako instituci a chapu ze ona jen oficialne zastresuje verici. Ze skrzeva ni oni demnstruji svoji viru kterou jiz maji. Ale jaka je to vira? Je to vetsinou jen tradice, nebo utek od reality. Slepa vira.
Nerozumim pak tomu zbytku, ktery popisujese jiz nedokazu ja osobne posoudit. Protze fakt, ze jsi se s bohem setkal ty jeste neznamena ze se to povede jinym. A jeste tim zpusobem ktery ty popisujes.
Nekde neco tahnout, korit se imaginarni bytosti a doufat v odmenu. Asi to fakt nechapu. je mi to cizi. Moje nitro se tomu vzpira a je mu to protivne. nebere to. je to pro nej dolik do hlavy.
Souhlasim s itm, ze ruzne cirkve, ruzne viry jsou metody jak k tomu bohu jit. Ale urcite nedavaji zaruku ze se to povede. naopak muzou byt prekazkou. A to prekazkou nejvetsi.
Omlouvam se, nedokazu to jinak sdelit.
Mam skvelou kamaradku radovou sestru (predstavenou dvou klasteru), ta mi nikdy doliky do hlavy nedelala. Naopak. Jsme si velice blizke a ja citim jeji pokoru a vnitrni vyrovnanost.
Coz o jinych "siritelich pravdy" a evngelizatorech rict nemohu.
A tak jen opakuji. Ta cesta je pres vlastni srdce a osobni vnitrni setkani. To o tech sanich a vernem psovi mozna nekomu pomuze. Jediny zpusob je vlastni poznani a osobni zkusenost. Pochopeni souvislosti a nasledne prociteni srdcem.
Ja cirkev beru jako instituci a chapu ze ona jen oficialne zastresuje verici. Ze skrzeva ni oni demnstruji svoji viru kterou jiz maji. Ale jaka je to vira? Je to vetsinou jen tradice, nebo utek od reality. Slepa vira.
Vildovi (Leviathan, 27. 10. 2009 01:21)
Né,tu poslední větu jsem myslel tak,že kdyby se církev nechovala tak jak se má ve zvyku chovat,tak by bylo více věřících,protože by velice ubylo těch postižených lidí,jenom těch žen co nechala církev zabít a nebo jinak zničit,tudíž by bylo asi o to více věřících a tím i logicky by ubyla ta bolest a utrpení.
Jinak sice církev není Bůh ale vše co pochází takzvaně od něj si naprosto přisvojila za své a co se církvi nelíbilo tak to jednoduše vyškrtla,jenom ta Bible by byla asi tak třikrát až čtyřikrát silnější než je tomu teď,myslím tím samozřejmě Nový zákon.
Jak říkám,není problém ani tak víra,jako je veliký problém církev a církev tu Boha prostě zastupuje.
Co říká Bůh se potažmo vyslovuje z hlasu církve.
Takže církev je jistě instituce ale zároveň tu představuje Boha jako takového a jen tak mimochodem,vždyť i jeho takzvané zázraky si velice obratně přisvojila.Kdykoliv se někde ve světě stane nějaký jakoby zázrak stran křesťanství,tak stejně ho musí posvětit církev a když ne,tak se vlastně žádný zázrak nekonal nehledě už na to jak skutečné a nebo neskutečné to bylo.
Jinak já nevěřím v žádného Boha a ani v jinou žádnou nadpřirozenou bytost,byl jsem od mala vychováván v tom,že si každý musí umět pomoci sám,takže když to vezmu obrazně,věřím jen sám sobě a pomoc čekám jen samu svoji,aspoň když se mi něco nepovede (což je žel dost často :-)) tak to na nikoho nesvádím,více jak z 90% je to obyčejné má chyba a zbytek je holt vis major.
Jinak sice církev není Bůh ale vše co pochází takzvaně od něj si naprosto přisvojila za své a co se církvi nelíbilo tak to jednoduše vyškrtla,jenom ta Bible by byla asi tak třikrát až čtyřikrát silnější než je tomu teď,myslím tím samozřejmě Nový zákon.
Jak říkám,není problém ani tak víra,jako je veliký problém církev a církev tu Boha prostě zastupuje.
Co říká Bůh se potažmo vyslovuje z hlasu církve.
Takže církev je jistě instituce ale zároveň tu představuje Boha jako takového a jen tak mimochodem,vždyť i jeho takzvané zázraky si velice obratně přisvojila.Kdykoliv se někde ve světě stane nějaký jakoby zázrak stran křesťanství,tak stejně ho musí posvětit církev a když ne,tak se vlastně žádný zázrak nekonal nehledě už na to jak skutečné a nebo neskutečné to bylo.
Jinak já nevěřím v žádného Boha a ani v jinou žádnou nadpřirozenou bytost,byl jsem od mala vychováván v tom,že si každý musí umět pomoci sám,takže když to vezmu obrazně,věřím jen sám sobě a pomoc čekám jen samu svoji,aspoň když se mi něco nepovede (což je žel dost často :-)) tak to na nikoho nesvádím,více jak z 90% je to obyčejné má chyba a zbytek je holt vis major.
Ratce (Vilda, 26. 10. 2009 23:43)
Tak to jsi mne špatně pochopila, nepsal jsem, že pes nasedne na sáně :))) On je bude tahat. A pořádně se u toho nadře. Žádné mazání medu kolem huby. To Eldorádo je značně nejisté. Stejně tak věřící, který se vydá na cestu Boží nemá na růžích ustláno. Iluzí je právě to, myslet si, že když věřím v Boha, už nemusím nic jiného dělat. Iluzí je myslet si, že když budu dodržovat pravidla (desatero), tak že mám vyhráno. Opak je pravdou. Myslím, že jsi napsala správně - tu cestu si musí každý vyšlapat sám. A já dodávám - a při tom šlapání za sebou potáhne ještě plně naložené sáně. Hezký večer
Leviathanovi (Vilda, 26. 10. 2009 23:30)
Pro toho psa byl muž na saních jen legendou, dokud ho sám nepotkal. Takže to srovnání tu je. Stejně tak pro tebe bude Bůh něco smyšleného, dokud ho sám nepotkáš.
Církev není Bůh. Církev je instituce. Na jedné straně lidé, kteří tomu šéfovali, na druhé straně lidé, kteří tomu věřili. Mezi oběma stranama najdeme osoby, které pro lidstvo něco vykonali, nebo osoby, které páchaly zlo v té nejhorší podobě.
Není žádný křesťanský Bůh. Je jen křesťanská nauka, jak Boha vyznávat. Stejně tak není žádný islámský Bůh, je to jen nauka jak islámského Boha vyznávat. Je mnoho náboženství, mnoho nauk, ale Bůh je jen jeden.
Tvá poslední věta je zajímavá a stojí za to o ní popřemýšlet: "Možná,že kdyby nebyla tak ortodoxní (to je vážně ale slabé slovo),tak by věřících bylo mnohem více a určitě by bylo o mnoho méně lidské bolesti a utrpení." Pochopil jsem to dobře - čím více věřících, tím méně lidské bolesti a utrpení? Proč by měli svět spasit věřící? Jsou jediní kteří mají nějaký morální kodex? A je tedy špatné věřit v Boha? A když není, proč v něj nevěříš?
Církev není Bůh. Církev je instituce. Na jedné straně lidé, kteří tomu šéfovali, na druhé straně lidé, kteří tomu věřili. Mezi oběma stranama najdeme osoby, které pro lidstvo něco vykonali, nebo osoby, které páchaly zlo v té nejhorší podobě.
Není žádný křesťanský Bůh. Je jen křesťanská nauka, jak Boha vyznávat. Stejně tak není žádný islámský Bůh, je to jen nauka jak islámského Boha vyznávat. Je mnoho náboženství, mnoho nauk, ale Bůh je jen jeden.
Tvá poslední věta je zajímavá a stojí za to o ní popřemýšlet: "Možná,že kdyby nebyla tak ortodoxní (to je vážně ale slabé slovo),tak by věřících bylo mnohem více a určitě by bylo o mnoho méně lidské bolesti a utrpení." Pochopil jsem to dobře - čím více věřících, tím méně lidské bolesti a utrpení? Proč by měli svět spasit věřící? Jsou jediní kteří mají nějaký morální kodex? A je tedy špatné věřit v Boha? A když není, proč v něj nevěříš?
Vildovi (Leviathan, 26. 10. 2009 20:00)
Ano,ten pes věří svému pánovi a ten muž věří svému psu,oba pro toho druhého jsou ochotni obětovat i život když na to přijde,ale právě proto že se znají,naučili se spolu žít,vědí ze své zkušenosti,kterou spolu prožili,že se na sebe můžou vždy spolehnout.
To je ale právě to,co se nedá srovnávat s životem muže a psa s životem lidí ke vztahu k Bohu.
Lidé a nebo,ať mluvím jen za sebe,já jako jedinec prostě nemůžu věřit někomu koho nejen že nevidím ale nejvyšší představitelé Toho páchali strašné zlo a dodned vystupují proti věcem,které jsou proti mé takzvané "víře" (viz.zákaz potratů a jiné).
Samozřejmě vždycky se dá říci,že to dělají jen lidé a né Bůh a že jeho úmysly nejsou nejen známy ale nám nejsou možné ani je chápat.Jenže v tom případě,jak si má člověk vyložit různá nejen prohlášení ale přímo i skutky samotných Papežů a ty jsou přece tady na Zemi první po Bohu a mají tu výsadu,že s ním můžou (alespoň prý) komunikovat,přece se jasné říká "Papež dostává pokyny přímo od samotného Boha a je zároveň zprostředkovat boží vůle".
(mluvím samozřejmě o křesťanském Bohu)
Tady si myslím,že je celý ten problém,něco jiného je,když my dva budeme spolu komunikovat,ty jsi věřící (tedy aspoň z toho vycházím) a já ne ale oba můžeme (já to mu tedy věřím :-)) uznávat stejné obecné zásady a stejné a nebo podobné názory na spolužití a na pocit své vlastní svobody.
Kdežto církev,ta zase alespoň podle mne,prostě takový názor nemá.
Vždy vyžadovala a vyžaduje lidskou poslušnost a příkazy,jak se mají lidé chovat a jak ji zbožňovat.
Církev se za pojem Bůh prostě jen schovala a dodnes z toho neuvěřitelně těží.Možná,že kdyby nebyla tak ortodoxní (to je vážně ale slabé slovo),tak by věřících bylo mnohem více a určitě by bylo o mnoho méně lidské bolesti a utrpení.
Říkám,prosím tě jen svůj názor.
To je ale právě to,co se nedá srovnávat s životem muže a psa s životem lidí ke vztahu k Bohu.
Lidé a nebo,ať mluvím jen za sebe,já jako jedinec prostě nemůžu věřit někomu koho nejen že nevidím ale nejvyšší představitelé Toho páchali strašné zlo a dodned vystupují proti věcem,které jsou proti mé takzvané "víře" (viz.zákaz potratů a jiné).
Samozřejmě vždycky se dá říci,že to dělají jen lidé a né Bůh a že jeho úmysly nejsou nejen známy ale nám nejsou možné ani je chápat.Jenže v tom případě,jak si má člověk vyložit různá nejen prohlášení ale přímo i skutky samotných Papežů a ty jsou přece tady na Zemi první po Bohu a mají tu výsadu,že s ním můžou (alespoň prý) komunikovat,přece se jasné říká "Papež dostává pokyny přímo od samotného Boha a je zároveň zprostředkovat boží vůle".
(mluvím samozřejmě o křesťanském Bohu)
Tady si myslím,že je celý ten problém,něco jiného je,když my dva budeme spolu komunikovat,ty jsi věřící (tedy aspoň z toho vycházím) a já ne ale oba můžeme (já to mu tedy věřím :-)) uznávat stejné obecné zásady a stejné a nebo podobné názory na spolužití a na pocit své vlastní svobody.
Kdežto církev,ta zase alespoň podle mne,prostě takový názor nemá.
Vždy vyžadovala a vyžaduje lidskou poslušnost a příkazy,jak se mají lidé chovat a jak ji zbožňovat.
Církev se za pojem Bůh prostě jen schovala a dodnes z toho neuvěřitelně těží.Možná,že kdyby nebyla tak ortodoxní (to je vážně ale slabé slovo),tak by věřících bylo mnohem více a určitě by bylo o mnoho méně lidské bolesti a utrpení.
Říkám,prosím tě jen svůj názor.
jiz fakt (ratka, 26. 10. 2009 18:52)
ze je neko,mu nabizen svet bez utrpeni je iluze. Pokud se nenaucime pracovat se smrti, tak lide budou v utrpeni umirat. Zde pomuze pouze vnitrni vhled a poznani. Zadny buh. Od smrti nas zadny buh ani laska nezachrani.
Vildo (ratka, 26. 10. 2009 18:50)
zni to celkem hezky co pises, ale tak trochu manipulativne. Panove jsou ruzni a i ten pes se rad sveze s kazdym panem ktery mu da najist a nemlati ho jako psa. Tohle taky typicka psi vlastnost. Ze pes miluje pana at je pes jakykoliv. A tak i panu je poruznu.
A taky se neda rict, ze pes ktery si teda pana nevybere (nektereho z tech ruznych panu) musi byt nekde v teplem pohodli sveho pelisku.
Cele to zavani fanatizmem. A fanatizmus nastupuje vmoment kdyz se operuje se strukturama jakoby to byly pravdy (spravna cesta).
Ja vubec nezpochybnuju ze je cesta k bohu osvobozujici, ze snizuje utrpeni, ze cloveku dava nadeji. Ale nikoliv jako naucene memorovani zvenci. Ze prijde pes k psovi a rekne. Heled pojd se mnou na sane, mam dobreho pana, budeme se mit dobre. Tohle je podle me iluze.
Myslim si ze cestu k vnitrnimu osvobozeni (k bohu -imaginarnimu tvurci vseho) ale tu cestu si kazdy musi poctive vyslapat sam. Nasednuti na sane je iluze. Tomuhle ja neverim. Ze takove sane existuji. To je prave to lepidlo kolem huby.
Existuje cesta, existuje nastroj, existuje metoda. nikoliv pan ktery nas zachrani. Kazdy se musi zachranovat po svoji ceste. S uprimnym srdcem plnym lasky a otevrenou jasnou mysli.
A taky se neda rict, ze pes ktery si teda pana nevybere (nektereho z tech ruznych panu) musi byt nekde v teplem pohodli sveho pelisku.
Cele to zavani fanatizmem. A fanatizmus nastupuje vmoment kdyz se operuje se strukturama jakoby to byly pravdy (spravna cesta).
Ja vubec nezpochybnuju ze je cesta k bohu osvobozujici, ze snizuje utrpeni, ze cloveku dava nadeji. Ale nikoliv jako naucene memorovani zvenci. Ze prijde pes k psovi a rekne. Heled pojd se mnou na sane, mam dobreho pana, budeme se mit dobre. Tohle je podle me iluze.
Myslim si ze cestu k vnitrnimu osvobozeni (k bohu -imaginarnimu tvurci vseho) ale tu cestu si kazdy musi poctive vyslapat sam. Nasednuti na sane je iluze. Tomuhle ja neverim. Ze takove sane existuji. To je prave to lepidlo kolem huby.
Existuje cesta, existuje nastroj, existuje metoda. nikoliv pan ktery nas zachrani. Kazdy se musi zachranovat po svoji ceste. S uprimnym srdcem plnym lasky a otevrenou jasnou mysli.
Všem (Vilda, 26. 10. 2009 14:46)
Aby v tom nebyl zmatek - Příspěvek "Utrpení" byl ode mne. Trochu jsem to pomotal :)
Utrpení (Všem, 26. 10. 2009 14:41)
Vraťme se ke psům. Co si o tom myslíte? Když bude pes tahat neustále spřežení, každý večer uléhat vyčerpaný na zmrzlou zem, s omrzlýma tlapama, rozedranýma od zmrzlého sněhu - je toto utrpení? Co když je i přesto všechno šťastný, protože každý večer uléhá vedle svého pána na kterého se může stoprocentně spolehnout. Vedle svéh pána o kterém ví, že by za ním skočil do ledové řeky, že by ho nenechal zhynout. A stejně tak on by pro svého pána udělal to samé. Je na tom hůře než pes, který žije v pohodlí svého pelíšku, ale sám? Který se nemůže na nikoho spolehnout. Který musí svůj pelíšek hlídat, aby mu ho nikdo nezničil, či nevzal? Co je vlastně větší utrpení?
Pro Saty (Vilda, 26. 10. 2009 14:24)
Ne vše co je vidět, co je slyšet a na co si můžeme šáhnout je opravdové. Stejně tak vše co nevidíme, neslyšíme, a není hmatatelné nemusí být pouze imaginární. Také vše co zdá být utrpením, nemusí být utrpení.
Upravil bych tvoji závěrečnou větu:
"Daroval jsem vám život a Zemi se vším, co k tomu životu budete pořebovat. Daroval jsem vám krásnou přírodu, lásku a vše ostatní, aby jste na této zemi byli šťastni. Daroval jsem vám svobodu. Jak toto vše, co jsem vám daroval, využijete, je jen na vás, se všemi důsledky, které z toho vyplynou. Budete-li přes to všechno trpět a nebudete-li spokojeni, vzdejte se pohodlí, nelpěte na hmotných statcích a přijďte za mnou. A já vás rád přijmu. Část svobody sice ztratíte, jinou část tím ale získate.
Upravil bych tvoji závěrečnou větu:
"Daroval jsem vám život a Zemi se vším, co k tomu životu budete pořebovat. Daroval jsem vám krásnou přírodu, lásku a vše ostatní, aby jste na této zemi byli šťastni. Daroval jsem vám svobodu. Jak toto vše, co jsem vám daroval, využijete, je jen na vás, se všemi důsledky, které z toho vyplynou. Budete-li přes to všechno trpět a nebudete-li spokojeni, vzdejte se pohodlí, nelpěte na hmotných statcích a přijďte za mnou. A já vás rád přijmu. Část svobody sice ztratíte, jinou část tím ale získate.
pro Vildu (Saty, 26. 10. 2009 13:12)
Moc děkuji, krásně jsi to napsal a já rozumím, co mi tím sděluješ. Něco mi říká, že znáš místa, která znám i já, že máme k sobě blízko, jen nás dělí voda.
Stačí udělat krok a přijmout tvoje myšlení, ale ten krok je zásadní a do neznáma. Vrátím se k tomu, co jsi napsal. Být tím psem, šla bych za tím mužem a víš proč? Protože bych toho muže viděla na vlastní oči, slyšela jeho hlas na vlastní uši a ucítila jeho ruku na hřbetě.
Jak mohu jít za někým, koho nikdo na vlasní oči neviděl, koho nikdo na vlastní uši neslyšel a nikdo na své vlastní kůži nepocítil jeho ruku. Všechny pocity kontaktu s ním se odehrávají jen v myslích lidí, imaginárně, stejně jako imaginární je slovo Bůh. Neříkám přitom, že nevěřím vy vyšší bytost, naopak, ale nemohu se vyrovnat s tvrzením, že oné bytosti na tobě, mně, ostatních lidech záleží tolik moc, jak se všeobecně tvrdí. Budu citovat tvoje slova: "Je to podobné, jako když otec řekne dítěti – pojď po této cestičce, je sice těžká, ale já půjdu s tebou a se mnou se ti nemůže nic stát. Pokud půjdeš jinou, nebudu u tebe a nebudu tě moc ochránit."
Jak se Bůh obhájí, když události a okolnosti uvedou do strašlivých tragedií lidi, kteří v něj absolutně věří a podle tvých slov jej poctivě následují? To by vyvracelo jeho slova a takových smutných událostí je víc, než těch dobrých. Řekni, jak chrání lidi, kteří se poctivě drží deseti přikázání a následují jej? Slíbil a neplní? Za co pak ti lidé trpí? Za svou víru? Tohle by naopak spíš podporovalo moji verzi, že vyšší bytost - Bůh, nás sice stvořil, řekl: "Daroval jsem vám život a Zem se vším, co k tomu životu budete pořebovat, tedy žijte jak umíte." a dál už ho nezajímáme.
Stačí udělat krok a přijmout tvoje myšlení, ale ten krok je zásadní a do neznáma. Vrátím se k tomu, co jsi napsal. Být tím psem, šla bych za tím mužem a víš proč? Protože bych toho muže viděla na vlastní oči, slyšela jeho hlas na vlastní uši a ucítila jeho ruku na hřbetě.
Jak mohu jít za někým, koho nikdo na vlasní oči neviděl, koho nikdo na vlastní uši neslyšel a nikdo na své vlastní kůži nepocítil jeho ruku. Všechny pocity kontaktu s ním se odehrávají jen v myslích lidí, imaginárně, stejně jako imaginární je slovo Bůh. Neříkám přitom, že nevěřím vy vyšší bytost, naopak, ale nemohu se vyrovnat s tvrzením, že oné bytosti na tobě, mně, ostatních lidech záleží tolik moc, jak se všeobecně tvrdí. Budu citovat tvoje slova: "Je to podobné, jako když otec řekne dítěti – pojď po této cestičce, je sice těžká, ale já půjdu s tebou a se mnou se ti nemůže nic stát. Pokud půjdeš jinou, nebudu u tebe a nebudu tě moc ochránit."
Jak se Bůh obhájí, když události a okolnosti uvedou do strašlivých tragedií lidi, kteří v něj absolutně věří a podle tvých slov jej poctivě následují? To by vyvracelo jeho slova a takových smutných událostí je víc, než těch dobrých. Řekni, jak chrání lidi, kteří se poctivě drží deseti přikázání a následují jej? Slíbil a neplní? Za co pak ti lidé trpí? Za svou víru? Tohle by naopak spíš podporovalo moji verzi, že vyšší bytost - Bůh, nás sice stvořil, řekl: "Daroval jsem vám život a Zem se vším, co k tomu životu budete pořebovat, tedy žijte jak umíte." a dál už ho nezajímáme.
Pro Leviathana (Vilda, 26. 10. 2009 11:04)
Jak už jsem několikrát zde na tomto webu psal - víra v Boha je dobrovolná. Jedná v podstatě o formu lásky a z toho plynoucí oddanosti – a to lásky i oddanosti fungující oběma směry. Toto nelze nikomu naordinovat, nikomu poručit. To by v principu ani nemohlo fungovat. Je to stejné, jako bys na ulici potkal dívku a řekl – tak a teď mne budeš mít ráda. Jak by to dopadlo, si asi dovedeš představit :). A Bůh to taky tak nedělá. Není to uzurpátor. Dal člověku právo volby – ty sám se můžeš rozhodnout, která cesta je pro tebe přijatelnější a tou se vydat. Je však velkým omylem se domnívat, že pokud se rozhodnu nenásledovat Boha, tak mě za to potrestá. To co se nám zdá jako trest, je jen následek našich činů, které konáme bez Jeho ochrany. Je to podobné, jako když otec řekne dítěti – pojď po této cestičce, je sice těžká, ale já půjdu s tebou a se mnou se ti nemůže nic stát. Pokud půjdeš jinou, nebudu u tebe a nebudu tě moc ochránit. Pokud půjdeš svojí cestou, a spadneš do propasti, nemůžeš přece z toho vinit Boha, že jsi tam spadl, když jsi si i přes jeho varování tuto cestu vybral. A přesto to přesně tak lidé dělají. Jak často je slyšet „Kdyby byl nějaký Bůh, tak by tohoto nedopustil.“ Ale že valná část lidstva kráčí opačným směrem, než Bůh ukázal, na to už člověk jaksi zapomíná. Lidstvo je totiž celek. Je jako malý chlapec, který ještě pořádně neumí chodit a který se slovy „já sám", odběhl od svého otce, upadl na kolena a teď pláče a volá o pomoc.
Takže na závěr – nikdo nikoho nenutí. Je otázkou každého z nás jakou cestu si vybere. A to s následky i výhodami, které k tomu patří. Každá z cest má své negativa i pozitiva. Pokud si ale cestu vybereme, nemůžeme nikoho za svoji volbu vinit. Vše co se potom stane, je jen přímý následek naší volby.
Takže na závěr – nikdo nikoho nenutí. Je otázkou každého z nás jakou cestu si vybere. A to s následky i výhodami, které k tomu patří. Každá z cest má své negativa i pozitiva. Pokud si ale cestu vybereme, nemůžeme nikoho za svoji volbu vinit. Vše co se potom stane, je jen přímý následek naší volby.
Pro Vildu (Leviathan, 26. 10. 2009 08:40)
Promiň,že reaguji na to,co jsi napsal Saty.
Ta povídka je vážně hezky napsaná,trošku mi to připomíná C.Simaka a jeho román Když ještě žili lidé.
Chtěl bych se tě jen zeptat,co když ale ten pes do žádného Eldoráda prostě jít nechce a teď už nemluvím jen o tom pejskovi,prostě co když nechci já nebo kdokoliv jiný jít buď do Eldoráda nebo třeba do Králoství nebeského?
Proč a jakým právem tedy toho dotyčného někdo nutí?
Každý je strůjcem svého štěstí a každý má nárok na svou svobodu alespoň tu základní,tak proč?
Pokud se bude vysvětlovat,že je to pro blaho všech,tak to už tady totiž bylo,cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly :-)
Předpokládám,že si nemyslíš,když nevezmeš na sebe ten potah a nepotáhneš ty saně,tak tě k tomu donutím. :-)
Ta povídka je vážně hezky napsaná,trošku mi to připomíná C.Simaka a jeho román Když ještě žili lidé.
Chtěl bych se tě jen zeptat,co když ale ten pes do žádného Eldoráda prostě jít nechce a teď už nemluvím jen o tom pejskovi,prostě co když nechci já nebo kdokoliv jiný jít buď do Eldoráda nebo třeba do Králoství nebeského?
Proč a jakým právem tedy toho dotyčného někdo nutí?
Každý je strůjcem svého štěstí a každý má nárok na svou svobodu alespoň tu základní,tak proč?
Pokud se bude vysvětlovat,že je to pro blaho všech,tak to už tady totiž bylo,cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly :-)
Předpokládám,že si nemyslíš,když nevezmeš na sebe ten potah a nepotáhneš ty saně,tak tě k tomu donutím. :-)
Vilda (Pro Saty I., 26. 10. 2009 00:47)
Přirovnávat člověka ke psovi mi nepřipadá moc dobré, ale O. K. přistupuji na to. Napsal jsem takovou kraťoučkou povídku jen pro tebe – z pohledu psa. Třeba ti to pomůže pochopit to, jak jsem to myslel.
Byl mrazivý večer a po zamrzlé pláni se plížil starý divoký pes. Hezky proti větru, protože jeho cílem bylo psí spřežení, které v poklidu odpočívalo po náročné cestě. Nepotřeboval, aby si ho kterýkoliv ze psů všimnul. Chtěl jen trochu ze zásob, které jak cítil, se nacházely ve vaku na saních. Kdyby došlo ke střetu, asi by nevyvázl se zdravou kůži. Smečka u saní byla silná a dobře krmená. On už pěknou řádku dní nic nejedl. Byl slabý, hubený a vyhládlý. Sáně byly nadosah. Stačilo jen pár psích krůčků. V tom ale ucítil podivný mrazivý pocit na hřbetě, chlupy se mu naježily. Jeho instinkt mu říkal, že ho někdo sleduje. Ohlédl se a pár metrů za sebou zahlédl muže s puškou v ruce. Je konec.
„Přišel sis pro jídlo, viď?“ ozvalo se dobrácky. Uvědomil si, že slova neslyší plynout vzduchem, ale že je slyší přímo ve své hlavě. „Ano, mám hlad a veliký,“ pomyslel si. „Já vím, čekám tu na tebe,“ ozvalo se opět v jeho hlavě. „Starobylá mluva předků,“ blesklo mu hlavou. A vzápětí se mu vybavila v mysli legenda o muži se psím spřežením. Podle ní tento muž se svým spřežením projížděl čas od času zmrzlou krajinou. Jediným jeho cílem prý bylo Eldorádo - země zaslíbená. Kdo chtěl, mohl se k němu kdykoliv připojit. Za stravu a dobré zacházení mohl táhnout sáně spolu s ostatními psi. Když se mu to přestalo líbit, kdykoliv mohl odejít. Podle legendy tento muž se saněmi ovládal starobylou mluvu beze slov. Dovedl číst myšlenky a dovedl jimi také mluvit. Znal věci, které teprve nastanou, znal budoucnost. Byl prý však také velmi nebezpečný, jeho ručnice zabila už mnoho vlků a toulavých psů.
Muž přišel k saním a vytáhl z vaku kus masa. Hodil ho staroušovi před čenich. Ten si ho však nevzal. „Takže je to pravda, ty opravdu existuješ?“
„A co si o tom myslíš ty?“ odpověděl muž otázkou.
„Někdo říká, že jsi hodný. Že tví psi se u tebe mají dobře. Jiní říkají, že je krmíš masem, které je otrávené, kdo ho sní, ztratí navždy svobodu. Zůstane omámený a už nikdy neodejde. Bude tahat sáně tak dlouho, dokud neumře.“
„Vím, co se říká. A proto mi nevěříš, viď. Já ti v tom však nepomůžu. Jediné co ti řeknu je – pojď a vydej se se mnou na cestu. Následuj mne. Vím, jak se dostat přes ledové pole, vím kde brodit přes řeku, vím jak nezapadnout do sněhu. Vím jak sehnat potravu. Vím jak se ubránit vlkům. Od tebe chci jen, abys táhnul s ostatními sáně. Abys je táhnul tam, kam řeknu.“
„Proč bych měl táhnout tvé sáně? Sám si je táhni. Já chci být svobodný. Chci mít svůj pelech, někde na krásném palouku, chci ho mít nejjemněji vystlaný. Chci v něm mít svoji fenku a s ní svoje štěňata. Také si nechci od někoho nechat rozkazovat. Já se chci sám rozhodnout, kam půjdu, nechci být připoutaný k postroji a chodit tam, kam půjdou všichni ostatní.“
Byl mrazivý večer a po zamrzlé pláni se plížil starý divoký pes. Hezky proti větru, protože jeho cílem bylo psí spřežení, které v poklidu odpočívalo po náročné cestě. Nepotřeboval, aby si ho kterýkoliv ze psů všimnul. Chtěl jen trochu ze zásob, které jak cítil, se nacházely ve vaku na saních. Kdyby došlo ke střetu, asi by nevyvázl se zdravou kůži. Smečka u saní byla silná a dobře krmená. On už pěknou řádku dní nic nejedl. Byl slabý, hubený a vyhládlý. Sáně byly nadosah. Stačilo jen pár psích krůčků. V tom ale ucítil podivný mrazivý pocit na hřbetě, chlupy se mu naježily. Jeho instinkt mu říkal, že ho někdo sleduje. Ohlédl se a pár metrů za sebou zahlédl muže s puškou v ruce. Je konec.
„Přišel sis pro jídlo, viď?“ ozvalo se dobrácky. Uvědomil si, že slova neslyší plynout vzduchem, ale že je slyší přímo ve své hlavě. „Ano, mám hlad a veliký,“ pomyslel si. „Já vím, čekám tu na tebe,“ ozvalo se opět v jeho hlavě. „Starobylá mluva předků,“ blesklo mu hlavou. A vzápětí se mu vybavila v mysli legenda o muži se psím spřežením. Podle ní tento muž se svým spřežením projížděl čas od času zmrzlou krajinou. Jediným jeho cílem prý bylo Eldorádo - země zaslíbená. Kdo chtěl, mohl se k němu kdykoliv připojit. Za stravu a dobré zacházení mohl táhnout sáně spolu s ostatními psi. Když se mu to přestalo líbit, kdykoliv mohl odejít. Podle legendy tento muž se saněmi ovládal starobylou mluvu beze slov. Dovedl číst myšlenky a dovedl jimi také mluvit. Znal věci, které teprve nastanou, znal budoucnost. Byl prý však také velmi nebezpečný, jeho ručnice zabila už mnoho vlků a toulavých psů.
Muž přišel k saním a vytáhl z vaku kus masa. Hodil ho staroušovi před čenich. Ten si ho však nevzal. „Takže je to pravda, ty opravdu existuješ?“
„A co si o tom myslíš ty?“ odpověděl muž otázkou.
„Někdo říká, že jsi hodný. Že tví psi se u tebe mají dobře. Jiní říkají, že je krmíš masem, které je otrávené, kdo ho sní, ztratí navždy svobodu. Zůstane omámený a už nikdy neodejde. Bude tahat sáně tak dlouho, dokud neumře.“
„Vím, co se říká. A proto mi nevěříš, viď. Já ti v tom však nepomůžu. Jediné co ti řeknu je – pojď a vydej se se mnou na cestu. Následuj mne. Vím, jak se dostat přes ledové pole, vím kde brodit přes řeku, vím jak nezapadnout do sněhu. Vím jak sehnat potravu. Vím jak se ubránit vlkům. Od tebe chci jen, abys táhnul s ostatními sáně. Abys je táhnul tam, kam řeknu.“
„Proč bych měl táhnout tvé sáně? Sám si je táhni. Já chci být svobodný. Chci mít svůj pelech, někde na krásném palouku, chci ho mít nejjemněji vystlaný. Chci v něm mít svoji fenku a s ní svoje štěňata. Také si nechci od někoho nechat rozkazovat. Já se chci sám rozhodnout, kam půjdu, nechci být připoutaný k postroji a chodit tam, kam půjdou všichni ostatní.“
Pro Saty II. (Vilda, 26. 10. 2009 00:46)
„Je to jen na tobě. Není nic špatného mít svůj pelech, svoji fenku, svá štěňata. Já však jsem na cestě do Eldoráda. Nelze mít zároveň útulný pelech na palouku a přitom jít do Eldoráda. Pelech je připoutaný k zemi a Eldorádo je daleko, velmi daleko. Cesta tam je těžká. Málokdo z vás ji přežije. Avšak není se čeho bát, již ona samotná tě naplní a potěší. Uvidíš to, co je za paloukem. Uvidíš to, o čem se ti na palouku ani nezdálo. Chceš-li jít se mnou, jednu svobodu sice ztratíš, jinou svobodu však získáš. Budeš upoután v postroji, ale nebudeš připoután k pelechu v zemi.“
„A saně? Ty přece nepotáhneš pro mě, ale pro vás všechny. Protože na těch saních je vaše potrava. Pamatuj - nic z toho nebudeš dělat pro mě, ale jen a jen pro sebe a pro ostatní. Musíš mě ale poslouchat. To není nutné pro mne. To je nutné pro tebe a pro ostatní. Protože pokud chcete dojít do Eldoráda, musíte jít všichni stejným směrem. Půjdeš-li jiným, můžeš se propadnout skrz led a stáhnout tam ostatní i se saněmi, nebo můžeš sklouznout do rokle a strhnout tam ostatní. Budeš-li mne však následovat, dostaneš se v pořádku do Eldoráda. Abys tu cestu přežil, stanovil jsem deset pravidel. Dodržuj je a všichni přežijete. Nedodržíš-li je, nepřežiješ ty, ale ani ostatní.“
„Tvoje pravidla znám a dodržuji je. Nejsem špatný pes. Ale budu si je dodržovat na svém palouku. A budu se mít také dobře.“
„Já vím. Vím, že je dodržuješ a že je dodržovat budeš. Vím také, že se budeš mít dobře, ale nebude to napořád. Vím, že jednou přijdou vlci a nebude nikoho, kdo by tě ochránil. Vím, že pak na mne budeš žehrat, proč jsem tomuto dopustil. Já však budu daleko. Budu na cestě s ostatními do Eldoráda.“
Na mužově tváři se objevily slzy. „Budu slyšet tvé naříkání, ale budu daleko, a i kdybych chtěl, nemohl bych ti pomoci, pokračoval. Protože ten, kdo není se mnou na mé cestě, ten se nedočká mé ochrany. Eldorádo tak naleznou jiní. Ti, kteří se vydali se mnou na cestu. Protože nelze dojít do cíle, aniž by ses vydal na cestu.“
„Ne, já chci svobodu. S tebou bych ji neměl. A vůbec, když tak všechno dopředu víš, proč se mě vůbec ptáš?“
„Protože jediná svoboda, která existuje, je rozhodnout se kterou cestou půjdeš. V tomto okamžiku měníš svůj život a měníš časy budoucí. Jinak jsi jen list plující na hladině času.“
„A saně? Ty přece nepotáhneš pro mě, ale pro vás všechny. Protože na těch saních je vaše potrava. Pamatuj - nic z toho nebudeš dělat pro mě, ale jen a jen pro sebe a pro ostatní. Musíš mě ale poslouchat. To není nutné pro mne. To je nutné pro tebe a pro ostatní. Protože pokud chcete dojít do Eldoráda, musíte jít všichni stejným směrem. Půjdeš-li jiným, můžeš se propadnout skrz led a stáhnout tam ostatní i se saněmi, nebo můžeš sklouznout do rokle a strhnout tam ostatní. Budeš-li mne však následovat, dostaneš se v pořádku do Eldoráda. Abys tu cestu přežil, stanovil jsem deset pravidel. Dodržuj je a všichni přežijete. Nedodržíš-li je, nepřežiješ ty, ale ani ostatní.“
„Tvoje pravidla znám a dodržuji je. Nejsem špatný pes. Ale budu si je dodržovat na svém palouku. A budu se mít také dobře.“
„Já vím. Vím, že je dodržuješ a že je dodržovat budeš. Vím také, že se budeš mít dobře, ale nebude to napořád. Vím, že jednou přijdou vlci a nebude nikoho, kdo by tě ochránil. Vím, že pak na mne budeš žehrat, proč jsem tomuto dopustil. Já však budu daleko. Budu na cestě s ostatními do Eldoráda.“
Na mužově tváři se objevily slzy. „Budu slyšet tvé naříkání, ale budu daleko, a i kdybych chtěl, nemohl bych ti pomoci, pokračoval. Protože ten, kdo není se mnou na mé cestě, ten se nedočká mé ochrany. Eldorádo tak naleznou jiní. Ti, kteří se vydali se mnou na cestu. Protože nelze dojít do cíle, aniž by ses vydal na cestu.“
„Ne, já chci svobodu. S tebou bych ji neměl. A vůbec, když tak všechno dopředu víš, proč se mě vůbec ptáš?“
„Protože jediná svoboda, která existuje, je rozhodnout se kterou cestou půjdeš. V tomto okamžiku měníš svůj život a měníš časy budoucí. Jinak jsi jen list plující na hladině času.“
Radce (Leviathan, 22. 10. 2009 19:46)
No já už jsem si vážně říkal,že si o mne myslíš,jaký musím být egoista :-)
Též ti přeji hezký večer.
Též ti přeji hezký večer.
Leviathane (ratka, 22. 10. 2009 17:28)
omlouvam se, bohuzel jsem v netu jen pulmozkem zatimco pripravuju dulezitouzpravu plnou nedulezitych cisel.Takze mas samozrejme pravdu. Ja si precetla jen prvni vetu od tebe pak uz hroutila zase dal.
Preju vsem hezky vecer. Valim domu (z prace)
Preju vsem hezky vecer. Valim domu (z prace)
Leviathan (Ratce, 22. 10. 2009 17:05)
Prosim tě,můžeš mi někde v mém textu ukázat,to že píši že je mi to jedno.Nikde opakuji nikde jsem toto nenapsal a ani si to rozhodně nemyslím.
Leviathane (ratka, 22. 10. 2009 16:48)
omyl, ono te to pokazde dostihne kdyz ti bude umirat nekdo tvemu srdci blizky. Protoze v tomhle okamihu neni rozdilu mezi tvoji a jeho smrti. Proc smutnis kdyz ti je to teda tak jedno? Asi ti to jedno neni a jen si to namlouvas.
Pres zrcadlo umirani nasemu srdci nejblizsich jsme schopni uvidet nase vlastni umirani a tim i nase pokrytectvi. kdyz tvrdime ze nam je nase smrt lhostejna. Ale neni. Smrt jako smrt. Lpime. Lpime. Je dobre si to uvedomit. Tak jak lpime na zivote nasich milovanych stejne tak lpime na tom nasem vlastnim. Je to obycejna relativita. STaci to jen otocit. Vlak stoji a nadrazi se rozjizdi :o))
Pres zrcadlo umirani nasemu srdci nejblizsich jsme schopni uvidet nase vlastni umirani a tim i nase pokrytectvi. kdyz tvrdime ze nam je nase smrt lhostejna. Ale neni. Smrt jako smrt. Lpime. Lpime. Je dobre si to uvedomit. Tak jak lpime na zivote nasich milovanych stejne tak lpime na tom nasem vlastnim. Je to obycejna relativita. STaci to jen otocit. Vlak stoji a nadrazi se rozjizdi :o))
Ratce (Leviathan, 22. 10. 2009 16:43)
Né to není těžké,to je vůbec nejtěžší,co se týká smrti a když přijde.Nemůže být nic těžšího,než když nás opuští někdo kdo je nám nejbližší,není na to slova útěchy,můžeme si říkat a utěšovat jak chceme ale není.Je to tragédie ale ani toto slovo,které má jasný význam nevystihne to co cítíme.V životě asi každého z nás postihla zlá chvíle nebo i třeba tragédie ale smrt blízkého,to je něco úplně jiného,je to konec definitivní,už ho nikdy neuvidíme,neuslyšíme ho se smát ani se s ním třeba nepohádáme,prostě už není a nikdy nebude,tady není ani k dispozici to správně slovo co cítíme.
Co se týká své vlastní smrti,tak o ní někdy také přemýšlím asi stejně jako každý člověk.Samozřejmě být věřící,tak je to možná ale opravdu jen možná "lehčí" to umírání i když si neumím představit jak.To že budu bilancovat svůj život,tak to asi určitě,co budu ale jinak dělat a jak to budu přijímat,tak na to nemám jedinou odpověď ale upřímně,ani se mi na takovéto téma nechce moc myslet,já vím je to sobecké a povrchní ale odpověď,pokud mám být upřimný je stále stejná,nechce se mi na to prostě myslet.
Co se týká své vlastní smrti,tak o ní někdy také přemýšlím asi stejně jako každý člověk.Samozřejmě být věřící,tak je to možná ale opravdu jen možná "lehčí" to umírání i když si neumím představit jak.To že budu bilancovat svůj život,tak to asi určitě,co budu ale jinak dělat a jak to budu přijímat,tak na to nemám jedinou odpověď ale upřímně,ani se mi na takovéto téma nechce moc myslet,já vím je to sobecké a povrchní ale odpověď,pokud mám být upřimný je stále stejná,nechce se mi na to prostě myslet.
je tezke (ratka, 22. 10. 2009 15:43)
se zivota pustit. Ale stejne se ho budemem muset pustit. Kdyz se pripravime na ten moment (jedno jak) tak to budemem mit lehci. Fakt ze rekneme, ze po smrti neni nic nam ulehci zivot v momentu kdyz jsme silni a kdy nas nenapadne ze konec prichazi.
Az se budemem muset zivota poustet, az zde budemem zanechavat nase lasky, za kolem nas budou plaka nase deti tak budeme radi, kdyz se neceho budeme moci drzet. Az budeme odchazet. Treba jen do pece :o)) to je fakt jedno :o)) Ale ten posledni pocit je fakt dulezity.
Verim mystikum i velkym mylsitelum, ze tenhle moment dulezity je. ZE je dulezite JAK umirame. Zda smireni se smrti nebo plni krece ze se musime rozloucit. Ten kdo zivot miloval a byl v zivote stastny, tak litovat nebude. Co mohl to udelal. Bude stastny.
Az se budemem muset zivota poustet, az zde budemem zanechavat nase lasky, za kolem nas budou plaka nase deti tak budeme radi, kdyz se neceho budeme moci drzet. Az budeme odchazet. Treba jen do pece :o)) to je fakt jedno :o)) Ale ten posledni pocit je fakt dulezity.
Verim mystikum i velkym mylsitelum, ze tenhle moment dulezity je. ZE je dulezite JAK umirame. Zda smireni se smrti nebo plni krece ze se musime rozloucit. Ten kdo zivot miloval a byl v zivote stastny, tak litovat nebude. Co mohl to udelal. Bude stastny.
Leviathane (ratka, 22. 10. 2009 15:38)
takhle nejak to chapu taky. neverim (zatim) na postmrtny zivot ale stouto otazkou se musim nejak srovnat. Oba rodice pres 85 let a pro oba je tohle tema zasadni.
Takze kdyz si rekneme, ze nas cely zivot j epresne to co se udeje do definitivniho okamihu smrti, tak zivot v 90 letech trva treba jen nekolik mesicu, a pak jen nekoik dni a pak jen nekolik hodin. A pk minut a pak sekund. A vlastne to posledni co uvidime je pak cely nas zivot v kostce, protoze je to to posledni co zijeme a co si neseme do hrobu. jesli reknu ze je to nic tak je to taky OK.
Ale pro clovek zde na zemi jsou tim padem uplne posledni vteriny jeho zivota ty nejdulezitejsi, protoze jsou jedine. Ty ostatni jiz byly. Jsoupryc.
A proto je dulezite JAK jsem na tom na konci zivota. Ackoliv si to mlady clovek nepripousti, tu otazku si jednou polozi. jako kazdy
Takze kdyz si rekneme, ze nas cely zivot j epresne to co se udeje do definitivniho okamihu smrti, tak zivot v 90 letech trva treba jen nekolik mesicu, a pak jen nekoik dni a pak jen nekolik hodin. A pk minut a pak sekund. A vlastne to posledni co uvidime je pak cely nas zivot v kostce, protoze je to to posledni co zijeme a co si neseme do hrobu. jesli reknu ze je to nic tak je to taky OK.
Ale pro clovek zde na zemi jsou tim padem uplne posledni vteriny jeho zivota ty nejdulezitejsi, protoze jsou jedine. Ty ostatni jiz byly. Jsoupryc.
A proto je dulezite JAK jsem na tom na konci zivota. Ackoliv si to mlady clovek nepripousti, tu otazku si jednou polozi. jako kazdy
Ratce (Leviathan, 22. 10. 2009 15:14)
Jistě,takhle nějak a stokrát různě si to můžeme představovat,pokud ale uvěříme,že to smrtí nekončí.No ale když připustíme odpověď,že ano,pak to vše co se týká stran Boha a vůbec všech náboženství je jen strašení lidí a to doslova.
Teď vyslovím svůj zcela subjektivní názor,který možná vyvolá značnou nevoli:
Když by jsme celý tento problém odřezaly Occamovou břitvou,která v jedné své fázi říká,že nejjednoduší vysvětlení bývá to správné,tak mi to dává za jednu relativně možnou správnou teorii.
Prostě vynechme celý tak zvaně posmrtný život,a v tu chvíli už není prostě nic.Co se týká naší energie ta sice ze zákonů přírody asi nezmizí ale je to jen energie,která nic nevnímá a samozřejmě neumím odpovědět,kam přesně zmizí ale není to naše vědomí nebo podvědomí,zkrátka nejsme to my,jako takový.
Kdyby však na tohle lidé přistoupii,tak náboženství ale hlavně církve skončí,pokud by si tedy nevymysleli něco jiného,to je klidně možné.
Samozřejmě je mi jasné,že tohle prostě nehrozí,
lidé se své podstaty něčemu prostě věřit musí,takže tohle nikdy možné nebude a tak stále bude lidstvo poslouchat někoho,kdo jim bude říkat co mají nebo nemají dělat a samozřejmě bude tohle nekonečný zdroj spekulací.Znovu opakuji,je to jen můj názor a hlavně to nedávám takzvaně za Pravdu :-)
Teď vyslovím svůj zcela subjektivní názor,který možná vyvolá značnou nevoli:
Když by jsme celý tento problém odřezaly Occamovou břitvou,která v jedné své fázi říká,že nejjednoduší vysvětlení bývá to správné,tak mi to dává za jednu relativně možnou správnou teorii.
Prostě vynechme celý tak zvaně posmrtný život,a v tu chvíli už není prostě nic.Co se týká naší energie ta sice ze zákonů přírody asi nezmizí ale je to jen energie,která nic nevnímá a samozřejmě neumím odpovědět,kam přesně zmizí ale není to naše vědomí nebo podvědomí,zkrátka nejsme to my,jako takový.
Kdyby však na tohle lidé přistoupii,tak náboženství ale hlavně církve skončí,pokud by si tedy nevymysleli něco jiného,to je klidně možné.
Samozřejmě je mi jasné,že tohle prostě nehrozí,
lidé se své podstaty něčemu prostě věřit musí,takže tohle nikdy možné nebude a tak stále bude lidstvo poslouchat někoho,kdo jim bude říkat co mají nebo nemají dělat a samozřejmě bude tohle nekonečný zdroj spekulací.Znovu opakuji,je to jen můj názor a hlavně to nedávám takzvaně za Pravdu :-)
mam prestavku (ratka, 22. 10. 2009 13:39)
a tak si trochu uvolnuju mozek :o)) je to asi hodne znat.
Kdyz nekdo napise ze buhe te odmeni, tak tim mysli ze ta prazdnota, tao, buh odrazi verne Vasi podobu zpet. Je to zrcadlo. A odmenuje nas sebou samotnymi. V zrcadle vecnosti nam zjevi nasi podobu a to je nejvyssim trestem nebo nejvyssi odmenou.
Protoze mi je blizke buddhisticke chapani sveta (ale nikoliv ve smyslu dogmatickeho prijeti) tak Buh pro me predstavuje prazdnotu z ktere se vse rodi a v ktere vse zanika. Vse co je mozne je v teto prazdnote vlozeno. A vse co je mozne, muze byt tak zrozeno a stvoreno. Proc? Protoze impulz (energie) porad preskakuje z jednoho na druhe. plamen dohorivsi svicky zapaluje jiny plamen.
Ten plamen je nase chteni (lpeni) a chteni je hybnou silou a vuli ktera nas vede tam nebo onam.Kdyz se nam podari povznest se nad nas samotne tak se v zrcadle prazdnoty uvidime. Uvidime se jaci jsme.
Nekdo se dokaze uvidet tak ze se ponari do hloubky sveho vedomi. Tam hleda boha. Ale muze vylezt i vne sebe. Oboje je totez. A Buh? Buh soudi u posledniho soudu. Opet imaginarne. Tim ze z nas zbyde posledni impulz a ten "pracuje dal".
Kdyz nekdo napise ze buhe te odmeni, tak tim mysli ze ta prazdnota, tao, buh odrazi verne Vasi podobu zpet. Je to zrcadlo. A odmenuje nas sebou samotnymi. V zrcadle vecnosti nam zjevi nasi podobu a to je nejvyssim trestem nebo nejvyssi odmenou.
Protoze mi je blizke buddhisticke chapani sveta (ale nikoliv ve smyslu dogmatickeho prijeti) tak Buh pro me predstavuje prazdnotu z ktere se vse rodi a v ktere vse zanika. Vse co je mozne je v teto prazdnote vlozeno. A vse co je mozne, muze byt tak zrozeno a stvoreno. Proc? Protoze impulz (energie) porad preskakuje z jednoho na druhe. plamen dohorivsi svicky zapaluje jiny plamen.
Ten plamen je nase chteni (lpeni) a chteni je hybnou silou a vuli ktera nas vede tam nebo onam.Kdyz se nam podari povznest se nad nas samotne tak se v zrcadle prazdnoty uvidime. Uvidime se jaci jsme.
Nekdo se dokaze uvidet tak ze se ponari do hloubky sveho vedomi. Tam hleda boha. Ale muze vylezt i vne sebe. Oboje je totez. A Buh? Buh soudi u posledniho soudu. Opet imaginarne. Tim ze z nas zbyde posledni impulz a ten "pracuje dal".
Saty (ratka, 22. 10. 2009 13:15)
pro me ma predstava Boha jeden rozmer navic. A to je imaginace. buh je v tyto imaginaci neco co si nedokazeme predstavit (neco za hranici naseho vnimani) a o cem taky obcas mluvime nebo to naznacujeme. Neco co nas presahuje.
Z tohoto pohledu je pak nazor ze se mame obracet k tomu co nas presahuje a neulpivat v nasem pozemskem nimrani se celkem spravny, protoze prispiva k odpoutani se od malichernosti. Pomaha ziskat nadhled. jakobychom stoupali nad sebe (nemame kam a tak si rekneme ze k BOHU) a divame se dole na sebe. Na to nase nimrani se v blbostech.
Pak si uvedomime je to zbytecne se pachtit, stvat, hadat kvuli nesmyslum. Ze je treba se zamerit na to podstatne. Kdyz tak budem na to koukat seshora tak to podstatne se nam najednou zjevi samo.
K tomu je dobry imaginarni BUH. A je jedno jak ho nazveme. Muzeme mu rict i prazdnota, podstata, tao, jsou ruzne nazvy
Z tohoto pohledu je pak nazor ze se mame obracet k tomu co nas presahuje a neulpivat v nasem pozemskem nimrani se celkem spravny, protoze prispiva k odpoutani se od malichernosti. Pomaha ziskat nadhled. jakobychom stoupali nad sebe (nemame kam a tak si rekneme ze k BOHU) a divame se dole na sebe. Na to nase nimrani se v blbostech.
Pak si uvedomime je to zbytecne se pachtit, stvat, hadat kvuli nesmyslum. Ze je treba se zamerit na to podstatne. Kdyz tak budem na to koukat seshora tak to podstatne se nam najednou zjevi samo.
K tomu je dobry imaginarni BUH. A je jedno jak ho nazveme. Muzeme mu rict i prazdnota, podstata, tao, jsou ruzne nazvy
pro Vildu (Saty, 22. 10. 2009 09:58)
Možná tě to Vildo nadzvedne, ale mě se na tom co jsi napsal Vilda, 08. 10. 2009 00:52 nelíbí jedno.
Bůh dal přece člověku svobodu, ta svoboda je ale omezená tím, že musím v Boha věřit a poslouchat ho, jinak nedostanu odměnu. Je to taková psí svoboda.
Buď budeš Azore poslouchat, nebo tě dám rasovi, když budeš hodnej a poprosíš, dostaneš cukříček. Je to vůbec svoboda? Dál se mi nelíbí, že Bůh nedbá na to, jaký je člověk, jak žije a jak se chová k ostatním, ale podle toho, jak moc v něj věří a jak moc se podobá Azorovi. Jednou dal Bůh lidem svobodu a já ji beru a vztahuju i na to, co si myslím. Můj život i to co dělám není ovlivněný strachem že nepřijdu do nebe, ale jen mým chápáním co je správný a co není a jestli bude někdy Boží soud, tak se ho nebojím, zvlášní viď?
Bůh dal přece člověku svobodu, ta svoboda je ale omezená tím, že musím v Boha věřit a poslouchat ho, jinak nedostanu odměnu. Je to taková psí svoboda.
Buď budeš Azore poslouchat, nebo tě dám rasovi, když budeš hodnej a poprosíš, dostaneš cukříček. Je to vůbec svoboda? Dál se mi nelíbí, že Bůh nedbá na to, jaký je člověk, jak žije a jak se chová k ostatním, ale podle toho, jak moc v něj věří a jak moc se podobá Azorovi. Jednou dal Bůh lidem svobodu a já ji beru a vztahuju i na to, co si myslím. Můj život i to co dělám není ovlivněný strachem že nepřijdu do nebe, ale jen mým chápáním co je správný a co není a jestli bude někdy Boží soud, tak se ho nebojím, zvlášní viď?
Naprosto vážně... (Vilda, 09. 10. 2009 22:56)
Ano, myslím to naprostou vážně. To co jsi uvedl nebyly zrovna příklady následování Boha.
Nic proti Vistám, v práci je mám a celkem spokojenost, ale zkus sedmičky. Já na ně brzo přejdu také :)
Nic proti Vistám, v práci je mám a celkem spokojenost, ale zkus sedmičky. Já na ně brzo přejdu také :)
Vildo (Bandy, 09. 10. 2009 22:16)
Promiň, prosím, že se v mém článku vyskytly vmetky, ale věřím, že přesto rozumíš. Já s tou Vistou stále zápasím.
Vildo (Bandy, 09. 10. 2009 22:02)
Promiň, že jsem nedočetl tvůj článek celý. Ale když začneš větou, že Bůh je ten, kdo odměňuje, nevěřím, že má smysl ve čtení pokračovat. Pár Božích odměn. Vyhnat Adama s Evou z ráje je dost lukrativní odměna a když tomu dodá, že v potu tváře b nevím, co bych za to dal. rodiny udeš vydělávat chléb svůj vezdejší a v bolestech budeš rodit své děti, tož to je odměna. Když se v Babylonu stavitelům popletli jazyky, ti museli být tou odměnou nadšeni. No a když vyhořela Sodoma a Gomora,A pak 4O dní pršelo a zařvali všichni lidi jen ne Noe a jeho rodina.Ještě pořád to s tou odměnou myslíš vážně ?
Desatero (Vilda, 08. 10. 2009 00:52)
Bůh řekl, buď dobrý a následuj mne. U mne se dočkáš své odměny.
Bůh je ten, který odměňuje. Nevěřím-li v Boha, není mi dodržování desatera nic platné. Dodržování desatera je jen začátek cesty. K Bohu se člověk dostane pouze s upřímným srdcem a s pevnou vírou v něj. Můžu chodit celý život do kostela, modlit se od rána do večera, znát bibli nazpaměť. Pokud to však dělám bez upřímného srdce, k Bohu se nikdy nedostanu. Nedojdu-li k Bohu, nedostanu se ke své odměně.
Člověk, aniž by si to uvědomoval, má totiž kamenné srdce. Přestože z pohledu ostatních vypadá jako dobrák. Pokud však člověk má dost síly a silný žaludek, musí se sám do sebe ponořit. Prozkoumat svoji duši. Být sám k sobě upřímný. Uvědomit si jaký opravdu je. Zjistit, že lidská duše je jiná, než jaký je obraz člověka - to, co vidí ostatní lidé kolem mne. Pokud pochopí člověk sám sebe, pak zákonitě následuje pokání. V tuto chvíli jsou totiž na světě jen dva, kteří vědí. První je člověk sám a druhý je Bůh.
Člověk říká - přestože jsem si myslel, jak jsem dobrý - vždyť všichni kolem mne to říkali, teď vidím, že to byla jen iluze. Dovedu poručit svému tělu, aby se chovalo správně, dovedu říci svým ústům, aby říkaly jen to, co je správné. Nedovedu však poručit myšlence, aby byla čistá. Mé myšlenky jsou jak divocí koně. Rozběhnou se a každá utíká svým směrem. Nedovolím svým ústům říkat to, co si myslím. Dovedu se ovládat. Nikdo z lidí mé myšlenky nevidí. Pro ně jsem dobrák. Avšak potkám-li se s tebou, vyšší bytostí, která vidí mé myšlenky, stydím se, cítím se nahý.
Bůh říká - Vím. Žádný z vás není dokonalý, a nesoudím tě. Máš, jako spousta jiných, kamenné srdce. Jdi v mých stopách a tvé srdce roztaje. Potom i tvé myšlenky zkrotnou. Upřímné srdce jim dovede poručit. Je to však dlouhá cesta. Vyžaduje odvahu a velkou trpělivost. Pojď a začneš svět chápat jinak. Pojď a uvidíš to, co je za oponou.
Bůh je ten, který odměňuje. Nevěřím-li v Boha, není mi dodržování desatera nic platné. Dodržování desatera je jen začátek cesty. K Bohu se člověk dostane pouze s upřímným srdcem a s pevnou vírou v něj. Můžu chodit celý život do kostela, modlit se od rána do večera, znát bibli nazpaměť. Pokud to však dělám bez upřímného srdce, k Bohu se nikdy nedostanu. Nedojdu-li k Bohu, nedostanu se ke své odměně.
Člověk, aniž by si to uvědomoval, má totiž kamenné srdce. Přestože z pohledu ostatních vypadá jako dobrák. Pokud však člověk má dost síly a silný žaludek, musí se sám do sebe ponořit. Prozkoumat svoji duši. Být sám k sobě upřímný. Uvědomit si jaký opravdu je. Zjistit, že lidská duše je jiná, než jaký je obraz člověka - to, co vidí ostatní lidé kolem mne. Pokud pochopí člověk sám sebe, pak zákonitě následuje pokání. V tuto chvíli jsou totiž na světě jen dva, kteří vědí. První je člověk sám a druhý je Bůh.
Člověk říká - přestože jsem si myslel, jak jsem dobrý - vždyť všichni kolem mne to říkali, teď vidím, že to byla jen iluze. Dovedu poručit svému tělu, aby se chovalo správně, dovedu říci svým ústům, aby říkaly jen to, co je správné. Nedovedu však poručit myšlence, aby byla čistá. Mé myšlenky jsou jak divocí koně. Rozběhnou se a každá utíká svým směrem. Nedovolím svým ústům říkat to, co si myslím. Dovedu se ovládat. Nikdo z lidí mé myšlenky nevidí. Pro ně jsem dobrák. Avšak potkám-li se s tebou, vyšší bytostí, která vidí mé myšlenky, stydím se, cítím se nahý.
Bůh říká - Vím. Žádný z vás není dokonalý, a nesoudím tě. Máš, jako spousta jiných, kamenné srdce. Jdi v mých stopách a tvé srdce roztaje. Potom i tvé myšlenky zkrotnou. Upřímné srdce jim dovede poručit. Je to však dlouhá cesta. Vyžaduje odvahu a velkou trpělivost. Pojď a začneš svět chápat jinak. Pojď a uvidíš to, co je za oponou.
pro Vildu (Saty, 07. 10. 2009 20:06)
Ahojky Vildo, ráda tě tu opět vidím. Moc jsem to přirovnání nepochopila. Když dostaneme odměnu za dobrý skutek je srozumitelný, ale nerozumím tomu - dojít si pro svoji odměnu. Co je myšleno tím "dojít si"? Jinak ti přeju hezké podzimní dny.
Desatero (Vilda, 20. 09. 2009 23:28)
Jsem tu po delší době, ale jen na skok. A to kvůli jedné otázce, či konstatování, které tu kdysi padlo – „stačí přeci dodržovat desatero“. I ptal jsem se. A dostalo se mi odpovědi. Milý člověče - je to stejné, jako když si koupíš lístek do kina a do toho kina nepůjdeš. Máš sice nárok film vidět, ale když do toho kina nepůjdeš, žádný film neuvidíš. Je to stejné, jako když si koupíš letenku, ale do letadla nenastoupíš. Máš právo letět, ale když nenastoupíš, nikam neletíš. Je to stejné, jako když dítě bylo celý den poslušné, otec se vrátí domů z práce a jako odměnu drží v ruce lízátko a říká – bylo jsi celý den hodné, na, pojď si pro něj. Když si ale dítě pro to lízátko nechce dojít, žádnou odměnu nedostane. A stejně tak je to s námi. Myslíme si, že když budeme dodržovat pravidla - desatero, nic jiného už dělat nemusíme. Neuvědomujeme si, že nárok máme, ale když si pro svou odměnu nechceme dojít, žádnou nedostaneme. Všechny vás zdravím a pozdravuji.
pro Anuste (Saty, 16. 09. 2009 09:52)
Ahojky Anuste, pokud uvedeš zdroj, můžeš si samozřejmě stáhnout co chceš. To co jsi napsala je moc zajímavé a potěšilo nás, že jsme pomohli někomu, kdo sem chodí a přitom ho vůbec neznáme. Chtěla jsem se tě zeptat, jestli by ses nemohla o svůj zvláštní příběh podělit a napsat jej sem, nebo do rubriky "Tajemné příběhy". Třeba tvůj příběh zase pomůže někomu jinému.
Rozhovor s Bohem (anuste, 16. 09. 2009 08:33)
Zdravím , často chodím na tyto stránky. Teď jsem si dovolila stáhnout článek a věřím, že se nebudete zlobit. Přihodil se mi zvláštní příběh a je mi z toho smutno již pár dní. A Váše stránky mi pomohly. Samozřejmě uvedu zdroj. Moc děkuji.
pro Bandyho (555, 11. 09. 2009 20:54)
co ty víš nebo co já vím. Třeba ti odpověděl přeze mě. Nebo jsem ti odpovídat vůbec neměla, ale byl to zlý plán temnovládce jak mě vvést v hřích a já jsem tomu podlehla. Chtěla jsem ze sebe udělat chytrou a odepsat ti něco na, co by ti došla slova. Nebo taky ne...
555 (Bandy, 06. 09. 2009 01:10)
Já se ptal Boha, nevšimla sis ?
Bandy, (555, 01. 09. 2009 17:33)
tak se příště neptej a raduj se tomu, že máš hezké děti:)
555 (Bandy, 02. 08. 2009 12:29)
Našla si příčinnou souvislost, která v mém textu není.Kdyby to napsal někdo jiný a já to četl poprvé, napadlo by mne, že k tomu, aby byli hezký děti, nemusí mít maminka hezké nohy. Stačí hezký tatínek. Anebo, že ta s nehezkýma nohama se stala maminkou nejspíš proto, že má mnoho jiných předností.
pro Bandyho, (555, 27. 07. 2009 21:31)
proč mám hezké děti? - protože tvoje stará nemá pěkné nohy?
Jak to vlastně je (Bandy, 05. 07. 2009 23:18)
Ptal jsem se Boha, proč ta moje nemá hezké nohy. Odvětil Bůh, že lepší jsem si nezasloužil. Ptal jsem se Boha, proč tedy máme tak hezký děti ? Kurva, řekl.Někde jsem se cabl.
:-D (......, 02. 07. 2009 00:29)
přesně tak "bla, bla se nechytá"
Co nebo jak (Bandy, 01. 07. 2009 19:32)
Je naprosto fuk jak jsem ochoten chápat. Klíčové je, co jsem ochoten chápat. Co jsem ochoten připustit k úvaze, jestli to chápat chci. Bla,bla se nechytá.
Bandy, (......, 01. 07. 2009 16:28)
nj je na tobě jak jsi to ochotný chápat
Saty, (......, 01. 07. 2009 16:26)
můžeme, kdyby tomu tak blo.
Duchovní sluch (Bandy, 29. 06. 2009 23:11)
Já duchovno měl vnímat ušima ? Asi ano. To bude zřejmě příčina, proč se nedostavilo.
pro ... (Saty, 29. 06. 2009 22:35)
Ani já, ani ty nemůžeme vědět, jestli jdem správnou cestou. Obě jsme přesvědčený, obě můžem být v omylu.
Saty, (......, 28. 06. 2009 16:28)
jsou to naprosto totožné dary. My jsme necháni napospas volby - ten sluch nebo dejme tomu cit nám má pomoct si zvolit správně. Jen je potom těžší vyvést se z omylu, když jsme přesvědčeni, že náš duchovní instinkt je správný. Klam a slepé přesvědčení jdou ruku v ruce až k "branám pekelným":-D
pro ... (Saty, 28. 06. 2009 15:03)
Ano, každý nemusí mít duchovní sluch, ale každému dal Bůh cit a citění. Nevím co je silnější, jestli sluch a nebo cit. Jestliže člověk jedná s citem a v souladu se svým svědomím, pak v tom nevidím problém. Ještě jsou tu další otázky, - jak si kdo představuje Boha, jak moc se k němu upíná, jak moc od něj očekává, jak moc se na něj spoléhá a jak moc je ve své pokoře vůči němu pravdivý.
nevím co řekl Petr, ale souhlasím s tím, co jsi napsala.
Rozhodně se nedívám při každodenním životě pod nohy, co se mi tam připlete.
Potravní řetězce jsou danné, ale je fajn, že se najde někdo jako ty, kteří připomenou, že tu nejsme sami.